V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Tak př.
Jak již bylo uvedeno, moment, který vyvíjí motor zatížený ventilá
torem úměrný čtverci otáček, cn2 (vlastní ztráty ventilátoru se
neuvažují). při konstantním zatěžo-
vacím momentu tedy konstantním příkonu) snížení otáček polovinu
se přibližně polovina výkonu odebíraného sítě mění teplo odporu.Tuto rovnici možno psát tvaru
ke0naI= he0nl AP
Z toho
A K&nJL— -
'0
čili
(48)
kde
to0— TO
Při regulaci otáček odporem obvodu kotvy tedy ztráty rovnají sou
činu příkonu poměrného úbytku otáček.
Příkon motoru [kW] rovná
kde P]n příkon při jmenovitém zatížení,
P2n jmenovitý výkon motoru (na hřídeli),
n0 ideální otáčky naprázdno asynchronního motoru synchronní
otáčky),
na jmenovité otáčky.
Výkon hřídeli rovná
= «o
1 975
čili
Mn
975
čili
83
. Podobný vztah lze odvodit pro
regulaci otáček asynchronního motoru.
Upozorňujeme zde ještě některé zvláštnosti energetických ukazatelů
při regulaci otáček pohonů ventilátorickým momentem
