V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Jak již bylo uvedeno, moment, který vyvíjí motor zatížený ventilá
torem úměrný čtverci otáček, cn2 (vlastní ztráty ventilátoru se
neuvažují). Tak př.Tuto rovnici možno psát tvaru
ke0naI= he0nl AP
Z toho
A K&nJL— -
'0
čili
(48)
kde
to0— TO
Při regulaci otáček odporem obvodu kotvy tedy ztráty rovnají sou
činu příkonu poměrného úbytku otáček.
Výkon hřídeli rovná
= «o
1 975
čili
Mn
975
čili
83
.
Příkon motoru [kW] rovná
kde P]n příkon při jmenovitém zatížení,
P2n jmenovitý výkon motoru (na hřídeli),
n0 ideální otáčky naprázdno asynchronního motoru synchronní
otáčky),
na jmenovité otáčky. Podobný vztah lze odvodit pro
regulaci otáček asynchronního motoru.
Upozorňujeme zde ještě některé zvláštnosti energetických ukazatelů
při regulaci otáček pohonů ventilátorickým momentem. při konstantním zatěžo-
vacím momentu tedy konstantním příkonu) snížení otáček polovinu
se přibližně polovina výkonu odebíraného sítě mění teplo odporu
