V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
90°) není podmínka pro stabilní chod splněna, poněvadž při zvětšování
zatížení úhel dále vzrůstá, při čemž moment motoru klesá, takže motor
vypadne synchronismu. 69). Intensita brzdě
ní závisí velikosti odporu statorového obvodu
a velikosti magnetického toku buzeného prou
dem rotorového vinutí.
Jmenovitému momentu motoru Mn
prakticky odpovídá ťíhel @n= 20° 25°. 64. Zásadní schema
dynamického brzdění
synchronního motoru. lze vy
světlit tím, při snížení otáček budiče zmenší
jeho elektromotorická síla, takže tím zmenší
budicí proud brzdný moment motoru.
Obr.
79
.
Tomu odpovídá poměrný maximální mo
ment
^ ~Mn 2,5
Ve speciálních případech používá syn
chronních strojů větším poměrným ma
ximálním momentem, jenž bývá 3,5 4. Levá část charakteristiky její pracovní oblastí,
pravá část, kde úhel mění 90° do
180°, nestabilní. Napájí-li budicí obvod
z vlastního budiče hřídeli synchronního mo
toru, brzdný čas delší než při napájení cizí
ho zdroje stejnosměrného proudu.
Obr.
Pro brzdění nemá tento pracovní stav praktický význam, poněvadž zde
nelze dosáhnout snížení otáček. 68.
Proto obvykle užívá synchronních moto
rů dynamického brzdění, při němž vinutí sta
toru odpojí sítě spojí přes odpor (obr. Tomuto stavu odpovídá levá větev charakteristiky na
obr.
Momentové charakteristiky jsou tomto pří
padě podobné charakteristikám asynchronního
motoru při dynamickém brzdění. 69.
Synchronní motor může pracovat ge
nerátorové oblasti, dodávat energii do
sítě při synchronních otáčkách, má-li zatěžovací moment jeho hřídeli zá
porné znaménko. Tíhlová charakteristika
synchronního motoru.
Brzdění protiběžným spojením syn
chronním motorů prakticky neužívá jednak pro
to, při něm vznikají velké proudové rázy, jednak pro složitost přístrojů
nutných tomu, aby motor odpojil sítě, blíží-li nulovým otáčkám
