V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Nejčastěji používá poměru, jenž při jmeno
vitém proudu dává rovnost magnetomotorických sil obou budicích vinutí.
Proti sériovému motoru kompoundní motor určité ideální otáčky na
prázdno.
Otáčky kompoundního motoru při malých zatíženích mění značně, při
větším zatížení ponenáhlu klesají, téměř podle přímky, podobně jako de
rivačního motoru.
63
. Tyto otáčky jsou dány pouze magnetickým tokem, způsobeným
magnetomotorickou silou (mms) derivačního vinutí rovnají se
U
W° A
kde Oje magnetický tok, vybuzený proudem derivačním vinutí. Takové cha
rakteristiky poměrných jednotkách jsou pro řadu motorů typu uve
deny obr. Zásadní schema zapojení
kompoundního motoru.
Poměr magnetomotorických sil derivačního sériového vinutí pro
každou řadu motorů jiný. Při vý
počtech používáme proto obvykle vlastních charakteristik momentu otá-
+
o
0V2 l
-AAA/V------M Jlí—1
Obr. 48) má, jak známo, dvě budicí
vinutí: derivační sériové. 48. Momentové charakteristiky stejnosměrného kompoundního motoru
Kompoundní stejnosměrný motor (obr. následek toho, při velkých zatíženích stroj
počíná nasycovat přes to, magnetomotorická síla sériového vinutí
vzrůstá, magnetický tok již téměř nemění. Vlivem nasycení magnetického obvodu při zvětšení zatížení nelze
momentovou charakteristiku tohoto motoru vyjádřit analyticky. Proto jeho momentové charakteristiky tvoří
přechod mezi příslušnými charakteristikami derivaěního sériového mo
toru. 49.
ček závislosti proudu kotvy, které uvádějí cenících.12. kompoundního motoru proudu
v kotvě
