Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 54 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Těmito body vedeme dvě rovnoběžné přímky, jež protnou svislici bodech Svislice leží vlevo počátku sou­ řadnic délku OA, odpovídající vnitřnímu odporu kotvy. V témže měřítku naneseme úsečky "Ri -T- °g ■*1 Spojíme-li body (a) (e), (g) (f), dostaneme dvě přímky, charakterisující lineární závislost mezi otáčkami odporem obvodu kotvy při konstantním proudu kotvy, což plyne rovnice V IR — BR Počet spouštěcích stupňů hodnoty příslušných odporů určíme takto: Bodem vedeme svislici, jež protne spojnici době Tímto bodem ve­ deme pak přímku rovnoběžnou osou úseček, jež protne přímku bodě c. 39. 41). 56 . Vlastní odporové momentové charakteristiky stejnosměrného sério­ vého motoru poměrných jednotkách. Obr. Podobně sestrojíme přímky ef.Při zatížení menším než jmenovitého momentu práce motoru podle vlastní charakteristiky prakticky nepřípustná, poněvadž motor se rozběhl příliš vysoké otáčky. Výpočet odporů pro spouštění sériových motorů lze provést touto grafo- analytickou methodou: Vyjdeme vlastní mechanické charakteristiky motoru í(n) vyzna­ číme body přípustných proudů I2při přepnutí jednoho stupně Obr. Vlastní odporové otáčkové charakteristiky stejnosměrného sério­ vého motoru poměrných jednotkách. reostatu druhý (obr. Konstrukce správná, prochází-li poslední vodorovná přímka bodem Neprochází-li tímto bodem, musíme konstrukci provést znovu tak, změníme poněkud sklon některé přímek ae nebo gf, čímž ovšem dostáváme nové hodnoty I1nebo (obvykle mění­ me pouze I2). 40