V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
81 co*
a moment vyvíjený vysilačem je
1\/T Pcld Pelp reooi
3 9,81 cos 9,81 co, 9,81 a>s ’
čili
M (384)
kde
A '2" m
9. 348 b).
Do rotoru vysilače přivádí výkon
P-2d -Pclp ----A 2p
kde APop jsou ztráty rotoru přijimaěe.
Proud tekoucí rotorovém obvodu vyvolá příslušné proudy statorech
obou selsynů.
Na hřídelích rotorů vysilače přijimaěe vzniknou momenty, které snaží
obnovit souhlasnou (soufázovou) polohu. Rotory selsynů zůstávají při tom
v klidu, statorová vinutí berou sítě proud naprázdno, potřebný vytvo
ření magnetického toku.
Dále přechází rotoru statoru vysilače výkon
Pelld elp APgd
Je zřejmé, moment vyvíjený přijímačem
M* (382)9.protékat proud, poněvadž elektromotorické síly jednotlivých fázích rotorů
obou selsynů vzájemně kompensují.
407
.
Zabrzdíme-li rotor přijímače natočíme-li rotor vysilače úhel př. IV) bere zde přijímač
energii sítě, kdežto vinutí jeho rotoru dodává energii rotoru vysilače,
t.
Ze statoru přechází rotor přijimaěe výkon
Pelp ln— ip
kde výkon spotřebovaný statorem přijímače,
A-Píp ztráty statoru přijimaěe.
Stejně jako případě synchronního chodu (kap.81 co$
ojs úhlová rychlost točivého pole statoru.
ve směru otáčení točivého pole statoru, natočí elektromotorické síly obou
rotorů fázový úhel takže vlivem rozdílu elektromotorických sil začne
rotorovým obvodem protékat proud (obr. pracuje jako generátor. Při tom elektromotorická
síla vysilače bude zpožděna vzhledem elektromotorické síle přijímače. rotoru vysilače přechází energie jeho sta
toru odtud sítě