V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Ze statoru přechází rotor přijimaěe výkon
Pelp ln— ip
kde výkon spotřebovaný statorem přijímače,
A-Píp ztráty statoru přijimaěe.
Do rotoru vysilače přivádí výkon
P-2d -Pclp ----A 2p
kde APop jsou ztráty rotoru přijimaěe. rotoru vysilače přechází energie jeho sta
toru odtud sítě. Při tom elektromotorická
síla vysilače bude zpožděna vzhledem elektromotorické síle přijímače.
ve směru otáčení točivého pole statoru, natočí elektromotorické síly obou
rotorů fázový úhel takže vlivem rozdílu elektromotorických sil začne
rotorovým obvodem protékat proud (obr. IV) bere zde přijímač
energii sítě, kdežto vinutí jeho rotoru dodává energii rotoru vysilače,
t. Rotory selsynů zůstávají při tom
v klidu, statorová vinutí berou sítě proud naprázdno, potřebný vytvo
ření magnetického toku.
Na hřídelích rotorů vysilače přijimaěe vzniknou momenty, které snaží
obnovit souhlasnou (soufázovou) polohu.
Dále přechází rotoru statoru vysilače výkon
Pelld elp APgd
Je zřejmé, moment vyvíjený přijímačem
M* (382)9. pracuje jako generátor.protékat proud, poněvadž elektromotorické síly jednotlivých fázích rotorů
obou selsynů vzájemně kompensují.81 co*
a moment vyvíjený vysilačem je
1\/T Pcld Pelp reooi
3 9,81 cos 9,81 co, 9,81 a>s ’
čili
M (384)
kde
A '2" m
9.
Stejně jako případě synchronního chodu (kap. 348 b).
Proud tekoucí rotorovém obvodu vyvolá příslušné proudy statorech
obou selsynů.
Zabrzdíme-li rotor přijímače natočíme-li rotor vysilače úhel př.81 co$
ojs úhlová rychlost točivého pole statoru.
407
