V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
407
.
Stejně jako případě synchronního chodu (kap. Při tom elektromotorická
síla vysilače bude zpožděna vzhledem elektromotorické síle přijímače.
Proud tekoucí rotorovém obvodu vyvolá příslušné proudy statorech
obou selsynů.
ve směru otáčení točivého pole statoru, natočí elektromotorické síly obou
rotorů fázový úhel takže vlivem rozdílu elektromotorických sil začne
rotorovým obvodem protékat proud (obr. pracuje jako generátor.81 co$
ojs úhlová rychlost točivého pole statoru.
Dále přechází rotoru statoru vysilače výkon
Pelld elp APgd
Je zřejmé, moment vyvíjený přijímačem
M* (382)9.
Ze statoru přechází rotor přijimaěe výkon
Pelp ln— ip
kde výkon spotřebovaný statorem přijímače,
A-Píp ztráty statoru přijimaěe. Rotory selsynů zůstávají při tom
v klidu, statorová vinutí berou sítě proud naprázdno, potřebný vytvo
ření magnetického toku.
Zabrzdíme-li rotor přijímače natočíme-li rotor vysilače úhel př. IV) bere zde přijímač
energii sítě, kdežto vinutí jeho rotoru dodává energii rotoru vysilače,
t. 348 b).
Na hřídelích rotorů vysilače přijimaěe vzniknou momenty, které snaží
obnovit souhlasnou (soufázovou) polohu.
Do rotoru vysilače přivádí výkon
P-2d -Pclp ----A 2p
kde APop jsou ztráty rotoru přijimaěe.protékat proud, poněvadž elektromotorické síly jednotlivých fázích rotorů
obou selsynů vzájemně kompensují.81 co*
a moment vyvíjený vysilačem je
1\/T Pcld Pelp reooi
3 9,81 cos 9,81 co, 9,81 a>s ’
čili
M (384)
kde
A '2" m
9. rotoru vysilače přechází energie jeho sta
toru odtud sítě
