V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Užitečný
moment hřídeli stroje bude menší než elektromagnetický moment hodnotu
odpovídající ztrátám železe mechanickým ztrátám.
60a
10-8 (10)
h‘ 10- >
kde počet pólových dvojic stroje,
2N počet aktivních vodičů vinutí kotvy,
a počet párů paralelních větví vinutí kotvy.--jr --- —----—- (8)
ke& kekM0 2
čili
(9)
Cg CeCjH
kde
ce ke&i C-M— \L^
ke jsou konstantní koeficienty, jež závisí konstrukčních údajích
stroje. Pak je
_ Ce
Cm 1,03
Koeficienty pokládáme stálé, nezávislé zatížení, má-li deri-
vační motor kompensační vinutí.
38
. Činitele můžeme snadno určit rovnice (6), dosadí-
me-li jmenovité hodnoty motoru. Při praktických výpoč
tech však možno používat rovnic momentových charakteristik, nichž se
uvažuje elektromagnetický moment.mezi hnacím momentem motoru, proudem kotvy magnetickým tokem
platí jednoduchý vztah2):
M kM&I (7)
Dosadíme-li rovnice (6) hodnotu proudu vypočtenou rovnice (7),
dostaneme výraz pro momentovou charakteristiku
U R
U -. normálních motorů můžeme poklá
dat stálé, zanedbáme-li reakci kotvy.
2) Touto rovnicí určen elektromagnetický moment motoru. Jejich hodnoty jsou
, P2N.
Z rovnic (10; (11) patrno, mezi koeficienty lcM platí vztah
ke 1,03 (12)
Při konstantním toku motoru výhodnější počítat činiteli cM, uve
denými rovnici (9)
