V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
normálních motorů můžeme poklá
dat stálé, zanedbáme-li reakci kotvy.
Z rovnic (10; (11) patrno, mezi koeficienty lcM platí vztah
ke 1,03 (12)
Při konstantním toku motoru výhodnější počítat činiteli cM, uve
denými rovnici (9).
60a
10-8 (10)
h‘ 10- >
kde počet pólových dvojic stroje,
2N počet aktivních vodičů vinutí kotvy,
a počet párů paralelních větví vinutí kotvy. Pak je
_ Ce
Cm 1,03
Koeficienty pokládáme stálé, nezávislé zatížení, má-li deri-
vační motor kompensační vinutí. Jejich hodnoty jsou
, P2N.--jr --- —----—- (8)
ke& kekM0 2
čili
(9)
Cg CeCjH
kde
ce ke&i C-M— \L^
ke jsou konstantní koeficienty, jež závisí konstrukčních údajích
stroje. Užitečný
moment hřídeli stroje bude menší než elektromagnetický moment hodnotu
odpovídající ztrátám železe mechanickým ztrátám.mezi hnacím momentem motoru, proudem kotvy magnetickým tokem
platí jednoduchý vztah2):
M kM&I (7)
Dosadíme-li rovnice (6) hodnotu proudu vypočtenou rovnice (7),
dostaneme výraz pro momentovou charakteristiku
U R
U -. Při praktických výpoč
tech však možno používat rovnic momentových charakteristik, nichž se
uvažuje elektromagnetický moment.
2) Touto rovnicí určen elektromagnetický moment motoru.
38
. Činitele můžeme snadno určit rovnice (6), dosadí-
me-li jmenovité hodnoty motoru
