V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Řízení elektrických pohonů při zkušebních seřizovačích provozech je
samostatná operace, při níž není nutné nebo žádoucí, abj? uváděly čin
nost všechny části pohonu.
Aby mohl samostatně spustit motor při zkoušce mechanismu,
zapne pákový spinač RD, vřazený řídicího obvodu. pohonu rychlého posuvu příčníku
a pohonu stolu hoblovky.
U některých mechanismů zapotřebí provádět seřizovači operace při
zkoušení jednotlivých článků pracovního mechanismu při upínání seři
zování obráběné součásti nebo nástroje.
318). Použitím jediného normálně otevřeného blokovacího kontaktu
1L tedy možno dodržet předepsaný časový sled při zapínání vypínání
motorů, čímž zaručen správný průběh technologického pochodu.takt spouštěče Dl. *
často bývá nutné vyloučit možnost současného chodu dvou nebo něko
lika motorů pracovního stroje, př. 317. Podobně normálně zavřený blokovací kontákt obvodu cívek sty
kačů vylučuje možnost zapnutí motoru D2, běží-li motor Dl.
360
. Tentýž kontakt vypne motor D2, jestliže zastaví
motor Dl. Zásadní schéma, zaručující určitý časový sled spouštění zastavování
jednotlivých pohonů.
Toto blokování provede normálně zavřenými blokovacími kontakty
V obvodu cívky stykače hlavního stejnosměrného motoru (obr.
Obr