V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
301.
Můžeme též použít schématu jedním usměrňovačem obvodu kotvy
a jedním usměrňovačem přepínačem budicím obvodu, podobně, jak je
to provedeno obvodu kotvy schématu obr. 300.
Samočinné řízení schematech rtuťovými usměrňovači nebo thy
ratronj provádí obvykle řízenými mřížkami uměrňovačů.
točení však obvykle neužívá, poněvadž budicí vinutí velkou magne
tickou setrvačnost, takže pochod reversace tím prodlužuje.
Samočinná regulace otáček, spouštění, brzdění, změna směru točeni,
jištění dosažení potřebných charakteristik řeší závislosti druhu
i344
300. Použitím ří
zených usměrňovačů lze však odbudit motor značně rychleji než obvyklý
mi způsoby, bez nadměrných přepětí.poněvadž okamžiku přepínání usměrňovač snadno uzavře pomocí
mřížek; větších výkonů však řídicí aparatura silovém obvodu složitá.
Při změně směru točení motoru nebo při přechodu motorové oblasti
do generátorové opačně mění směr proudu budicím vinutí motoru
dvěma pomocnými usměrňovači RVI RV2.
Obracení směru pole výhodu, veškerá přepojování provádějí
v budicích obvodech, jejichž výkon činívá pouze několik procent výkonu
hlavního obvodu.
Při druhém způsobu používá jednoho usměrňovače obvodu kotvy
a dvou usměrňovačů budicím obvodu podle obr.
. Tohoto způsobu změny směru
Obr. Schéma napájení reversačního motoru přepínačem obvodu kotvy
