V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Od mřížkového obvodu usměrňovačů vyžaduje, jednak aby mřížka
spolehlivě uzavírala výboj anodu okamžiku zapálení oblouku,
jednak aby zřetelně fixoval okamžik zapálení oblouku.
Různá schémata mřížkového řízení dělí podle způsobu řízení dvě
skupiny: první skupiny provádí řízení změnou velikosti mřížkového
Obr.pohonu konkrétních technických požadavcích zařízení použitím nejrůz
nějších způsobů mřížkového řízení. Pro tento nedostatek hlavně proto, je
345
. 302.
napětí UB, druhé skupiny změnou fázového posunu mezi mřížkovým ano
dovým napětím.
Takto lze regulovat napětí pouze rozsahu 100 to
jenom půlvlnného usměrnění. Zvýšením záporného
napětí, řízeným potenciometrem, zapálí thyratron při amplitudě anodové
ho napětí Č7amax (viz diagram obr. 301.
Příkladem prvního způsobu schéma obr. Schéma zapojení reversačního motoru jedním usměrňovačem ob
vodu kotvy dvěma usměrňovači budicím obvodu. Dalším snižováním mřížkového
napětí zmenšuje úhel zážehu, čímž zvýší napětí plnou hod
notu. 302)
