V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
77.
Užívá-li elektronického řízení regulačních vratných pohonů, nutno
použít buď speciálního přepínacího zařízení, nebo ještě jedné soustavy
usměrňovačů. 297) igni-
tronů (obr. Užitím zpětných vazeb možno samočinně kompensovat
úbytek otáček motoru při zvětšení zatížení tím značně rozšířit regulační
rozsah. Elektronické řízení stejnosměrných motorů
Při zkoumání způsobů regulace otáček stejnosměrných motorů jsme 24
uvedli schéma elektronického řízení derivačního stejnosměrného motoru,
napájeného trojfázové sítě přes tři thyratrony. Kromě thyratronů po
užívá při elektronickém řízení rtuťových usměrňovačů (obr. 363).usměrňovače střídavé sítě (jednofázové nebo trojfázové) řízený magne
tickými zesilovači (obr. Úbytek napětí tlumivce
a regulovaném motoru způsobuje, jeho charakteristiky nejsou dostatečně
tvrdé (obr. 298).
Má-li obrátit směr točení nebo má-lí brzdit motor rekuperací, je
nutno zapojit usměrňovač tak, aby pracoval jako invertor (střídač), uzlu
transformátoru připojí kladný pól stroje, pracujícího jako generátor,
takže usměrňovač přeměňuje stejnosměrný proud střídavý dodává jej
342
. 296).
Regulováním proudu magnetujícím vinuti zesilovačů lze plynule měnit
napětí svorkách motoru tím řídit jeho otáčky