V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
krátko, takže motor plné otáčky. Poklesne-li zatížení motoru, výsledná magnetomotorická síla vzroste
a otáčky motoru samočinně zvýší. 297. Zvětší-li zatížení motoru, vzroste
proud vinutí výsledná magnetomotorická síla zmenší jalový
odpor značně stoupne.
Obr. Tento
způsob regulace přibližně tytéž charakteristiky jako odporová regulace.
Otáčky asynchronních motorů nakrátko můžeme regulovat pomocí mag
netických zesilovačů snížením napětí přiváděného statoru.
Magnetickými zesilovači lze regulovat otáčky motorů stejno
směrných střídavých.
Otáčky kroužkových motorů lze regulovat vřazováním jednotlivých od
porových regulačních stupňů, šuntovaných magnetickými zesilovači. Tento způsob
regulace otáček dává, jak známo, prakticky nepatrný regulační rozsah.
Vhodnější regulační vlastnosti stejnosměrný motor, napájený přes
341
. Schéma připojení motoru přes šestifázový rtuťový usměrňovač. Tím poklesnou
otáčky motor odlehčí, poněvadž kinetickou energii zde dodává setrvač
ník.
Rozsah regulace lze zvětšit uzavřené regulační soustavě užitím vhodných
zpětných vazeb. rotorového obvodu tedy vřadí činný odpor
s paralelně připojeným velkým jalovým odporem zesilovače. Tohoto způsobu regulace otáček používá motorů
nakrátko jen zřídka, ještě malých výkonů
