Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 325 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
probíhá kladném smyslu tři kvadranty. Dá-li řídicí aparatura budicího obvodu budiče, zpomalí tím průběh přechodných stavů. K řízení dnešních automatisovaných pohonů zapotřebí velkého počtu relé stykačů. Zde vyskytují pojmy objasněné předešlém odstavci užívané při vyšetřování schémat řízených rotačními zesilovači. Vyšetřujeme-li stabilitu soustavy samočinné regulace základě Michaj- lovova kriteria, můžeme dospět důležitému praktickému závěru. Řízení elektrických pohonů rotačními zesilovači V posledních letech vedle reléové automatiky stykači stále více používá řízení poho­ nů rotačními zesilovači. Kromě toho možno do­ sáhnout optimálních podmínek pro průběh přechodných jevů. Použije-li zde ji­ ných případech rotačních zesilovačů, usnadní tím velmi řízení elektric­ kých pohonů vlivem větších zesilovacích činitelů. Nej- jednodušším příkladem tako­ vého řízení dříve popsané schéma zvláštním generáto­ rem, kde rychlost motoru reguluje širokých mezích změnou budicího proudu gene­ rátoru. Kromě toho pohonů velkého výkonu řízení budicím obvodu generátoru těžkopádné. Jsou tyto pojmy: činitel zesílení, zpětné vazby, jež vznikají spojením vstupu výstupu bud přímo, nebo přes vložené prvky (jestliže používá dodatečně regulátorů), dále pak stabilita statika soustavy. Při této příležitosti budiž uvedeno, že u obyčejných stejnosměrných strojů činitel zesílení výkonu pohybuje v mezích 50. 329 . Příklad sestrojení hodografu vek­ toru f(jco). Obr. Dále zde zavádí pojem činitele zesílení vý­ konu, což poměr výkonu odevzdaného generátorem výstupu budi­ címu výkonu generátoru vstupu. toho plyne, uvažovaná sou­ stava stabilní, poněvadž stupeň charakteristické rovnice . Zvět- šuje-li totiž činitel přenosu, posouvá křivka (jco) stále více doprava, čímž zužuje rozsah stability. 75. 282. Soustava je na mezi stability, prochází-li křivka f(jco) počátkem sou­ řadnic. Máme-li sestrojenou křivku (jco), můžeme přímo urěit kritickou hodnotu činitele ze­ sílení (činitele přenosu)