V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
přechod
ném stavu nastává výměna
energie mezi těmito prvky článku, čímž článek rozkmitá. 272 b. Diferen
ciální rovnice tohoto kmitavého článku zní:
LC (346)dt2 dř
Přechodný jev, jenž nastane při zapojení kmitavého článku konstantní
napětí sítě, znázorněn obr.
Odstraněním komplexního výrazu jmenovateli rozdělením reál
nou imaginární část dostáváme
n T
w (jo» (co) (co) (345)
Podle této charakteristiky pro libovolný kmitočet určí amplituda X
a fáze výstupní veličiny jako modul argument vektoru, který směřuje
z počátku souřadnic bodu
charakteristiky odpovídajícího
danému kmitočtu. 272 a). Cha
rakteristickým znakem kmita-
vého článku je, obsahuje
dva prvky, nichž může
hromadit energie.toho plyne, rovnici kmitočtové charakteristiky dostaneme tak, do
rovnice přenosové funkce místo dosadíme jco. Příklad kmitavého článku.
315
. 272.
b) ita článek.
Nejjednodušším příkladem kmitavého článku elektrický obvod, jenž
se skládá indukčnosti, kapacity činného odporu (viz obr. Odtud název
článku.
Kmitočtové analysy the-
orii samočinné regulace hojně
používá, nejen pro jednot
livé dynamické články, nýbrž
i pro soustavy samočinné regu
lace, obsahující několik typic
kých článků.
Zavedeme-li }fLC r0; přejdeme-li obecnému případu, kdy
na vstupu výstupu kmitavého článku jsou veličiny xY, při čemž
činitel zesílení není roven jedné, máme:
(34,)
L R
T I
o)
Ud
/
/
/Uy
b)
Obr
