V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Odstraněním komplexního výrazu jmenovateli rozdělením reál
nou imaginární část dostáváme
n T
w (jo» (co) (co) (345)
Podle této charakteristiky pro libovolný kmitočet určí amplituda X
a fáze výstupní veličiny jako modul argument vektoru, který směřuje
z počátku souřadnic bodu
charakteristiky odpovídajícího
danému kmitočtu. Cha
rakteristickým znakem kmita-
vého článku je, obsahuje
dva prvky, nichž může
hromadit energie.
Zavedeme-li }fLC r0; přejdeme-li obecnému případu, kdy
na vstupu výstupu kmitavého článku jsou veličiny xY, při čemž
činitel zesílení není roven jedné, máme:
(34,)
L R
T I
o)
Ud
/
/
/Uy
b)
Obr.
Kmitočtové analysy the-
orii samočinné regulace hojně
používá, nejen pro jednot
livé dynamické články, nýbrž
i pro soustavy samočinné regu
lace, obsahující několik typic
kých článků.
315
.toho plyne, rovnici kmitočtové charakteristiky dostaneme tak, do
rovnice přenosové funkce místo dosadíme jco.
Nejjednodušším příkladem kmitavého článku elektrický obvod, jenž
se skládá indukčnosti, kapacity činného odporu (viz obr. Odtud název
článku. 272 a). přechod
ném stavu nastává výměna
energie mezi těmito prvky článku, čímž článek rozkmitá. 272 b. 272.
b) ita článek. Diferen
ciální rovnice tohoto kmitavého článku zní:
LC (346)dt2 dř
Přechodný jev, jenž nastane při zapojení kmitavého článku konstantní
napětí sítě, znázorněn obr. Příklad kmitavého článku
