V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Je-li lineární přiblížení nestabilní, nestabilní daná soustava. 271. Při řešení této úlohy použijeme kromě
obvyklých method, sestavení diferenciálních rovnic jejich řešení, též
základů operátorového počtu uvedeme některé poučky kmitočtové metho-
dy analysy soustav samočinné regulace, jež mají praktický význam,
a) erio ick člán charakteristický tím, při změně vstupní
veličiny skokem průběh časové změny výstupní veličiny exponenciální. dalším
výkladu budeme probírat pouze lineární nebo linearisované soustavy.
Většina prakticky provedených soustav samočinné regulace tedy neli
neární, proto přesná matematická analysa jejich působení velmi obtížná. Měřicími prvky mohou být př. Jako servomotorů soustavách samočinné
regulace používá elektromotorů stejnosměrný nebo střídavý proud, dále
pneumatických hydraulických motorů. Přeměňování zesilování signálů provádí zesilovačích, elek
trických, elektronických, rotačních, magnetických, mechanických, pneuma
tických hydraulických.
Nejjednodušší aperiodický článek, sestavený kapacity činného
odporu obr.
Prvky používané elektromechanických soustavách samočinné regulace
jsou nejrůznějšího druhu. Pro tento případ zní rovnice přechodného stavu
r ř7v (334)
Zde zesilovací činitel časová konstanta obvodu RG. Tak př. napětí stejno
směrného generátoru závisí nelineárně budicím proudu, což souvisí se
sycením jeho magnetického obvodu. těchto
typických článků můžeme sestavit blokové schéma, odpovídající dané sou
stavě samočinné regulace.Budiž zde upozorněno to, většina skutečně provedených soustav
samočinné regulace obsahuje nelineární prvky, nichž výstupní vstupní
veličiny jsou vázány nelineárními závislostmi. selsyny, potencio-
metry, polohové transformátory, indukční tensometrické zjišťovací prvky
atd.
312
.
Z velkého množství rozmanitých prvků, nichž skládají různé regulační
soustavy, lze vyzvednout pět typických dynamických článků.
Zvláštností tohoto článku je, může hromadit energie některém jeho
prvku, př.
3) literatuře nalézáme též označení: inerční, relaxační nebo jednokapacitní
článek.
Při praktických výpočtech linearisujeme tyto soustavy větší nebo
menší přesností tím, nahradíme jejich nelineární prvky lineárními.
Dále uvedeme základní vlastnosti typických dynamických článků uká
žeme, jak jich možno použít poměrně jednoduchému rozboru funkce
celé soustavy samočinné regulace. elektrickém nebo magnetickém poli.
Akademik Ljapunov své práci „Obecné otázky stability pohybu“
(1892) dokázal, soustava stabilní, je-li stabilní její lineární přiblížení
