Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 307 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2.Tato soustava samočinné regulace rychlosti pracuje takto: potencio- metrem nastavují určité hodnoty napětí, čímž mění otáčky motoru D. Před­ pokládejme nyní, zatížení hřídeli motoru zvětší. Čím větší činitel zesílení zesilovače, tím větší přesností udržují otáčky nastavené hodnotě. Nejjednodušším zjišťovacím prvkem takové soustavy může být polarisované relé. Při dané hodnotě nastaveného napětí však otáčky motoru udržují stálé. Zjišťovací prvek těchto soustav může dávat pouze kladný nebo záporný impuls stejné absolutní hodnoty. Uvažujeme-li poměr napětí nebo proudů, mluvíme zesílení napětí, po příp. 3. Soustavy samočinné regulace lze podle principu působení rozdělit tři druhy: 1 Soustavy spojitého (nepřetržitého) působení, nichž neporušuje vazba mezi regulovanou nastavenou hodnotou. Napětí vstupu zesilovače zvýší, tím zvýší opět napětí kotvy, takže otáčky udržují stálé. zesílení výkonu. Soustavy, nichž daná veličina stálá (nebo mění jen málo) a nichž tato veličina samočinně udržuje stálou. proudu. Tím poklesnou otáčky, tedy napětí tachometrického generátoru. Soustavy, nichž daná veličina mění podle určité, předem stanovené zákonitosti, nazýváme soustavami programové regulace. 2. ]c Xyýat ^vstup Značí-li výkon, předešlým vztahem definováno zv. 309 . Napětí přiváděné zesilovači dáno rozdílem mezi nastaveným napě­ tím napětím tachometrického generátoru, úměrným otáčkám motoru. Je-li výstupní hodnota větší než vstupní, při čemž obě mají stejné znaménko, zesílení kladné větší než Naopak, je-li výstupní hodnota menší než vstupní, zesílení menší než Mají-li hodnoty vstupní a výstupní různá znaménka, pokládá činitel zesílení záporný. Výsledné napětí zesilovači zesílí přivádí kotvy motoru. Tyto soustavy nazývá­ me vlastními soustavami samočinné regulace (nebo též soustavami stabili- sace regulované veličiny). Soustavy reléového působení, jež uvedou činnost pouze tehdy, když regulovaná veličina dosáhne určité hodnoty, přestanou působit, poklesne-li regulovaná veličina pod tuto hodnotu. Závisle zákonu, podle kterého mění daná veličina čase, možno soustavy samočinné regulace rozdělit tři skupiny: 1. Soustavy impulsního působení, jež umožňují řízení pouze určitých, navzájem stejných časových intervalech. Činitelem zesílení (zesílením) nějakého prvku regulované soustavě se nazývá poměr jeho výstupní hodnoty vstupní ustáleném stavu