V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Na těchto několika typických příkladech jsme seznámili postupem
sestrojování zatěžovacích diagramů elektrických pohonů, takže nyní mů
žeme zcela obdobně řešit složitější případy, jež praxi vyskytnou.
Zatěžovací diagram charakterisován křivkami (t) (t)
(obr.čemuž odpovídá část exponenciály ab, Dosáhne-li moment hodnoty v
vřadí skluzový regulátor rotorového obvodu přídavný odpor, takže
moment náhle poklesne podle přímky hodnotu dalším průběhu,
na úseku cd, vzrůstá moment podle křivky
í t
T'M) f2e T'M
Nutno upozornit to, r'm> tm>poněvadž rotorový odpor vřazením
přídavného odporu zvětší. Obecně se
moment nemusí rovnat Klesne-li moment hodnotu Jř2, přemostí
se přídavný odpor, čímž moment náhle vzroste přímce hodnotu Mv
Na posledním úseku moment klesá podle křivky
í í
j Mxe tm
Při dalším nárazu zatížení celý pracovní cyklus opakuje.
Při chodu naprázdno klesá moment motoru křivce podle rovnice
TMJ +
kde hodnota momentu motoru konci zatěžovacího rázu. 242), kde vyšrafovaná oblast odpovídá zatížení, jež připadá motor.
M e
M fJli
M G
278
