Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 272 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výpočet setrvačného momentu setrvačníku vychází předpokladu, že v okamžiku maximálního přetížení musí motor vyvíjet maximální hnací moment, rovný součinu jmenovitého momentu motoru jeho přetíži- telnost X. 237 bude maximální moment -Afsmaxpři fctém průtahu. Pro úsek zatížení maximálním momentem sma,x délkou platí rovnice: ' řk M 0smaxe (315) kde -Mosmax moment motoru počátku periody maximálního zatížení (obr. 237). Řešením rovnice (315) podle dostáváme t.m ík ln Uvážíme-li, že T n/v GD2n0 ™ 375 Su dostáváme hledaný výraz pro hodnotu redukovaného setrvačného mo­ mentu elektrického pohonu: GB- --------- ------------------- (316) i smax XViOsinax iy± smax -LYJ- K určení setrvačného momentu samotného setrvačníku musíme hod­ noty vypočtené podle této rovnice odečíst hodnotu redukovaného setrvač­ ného momentu všech rotujících částí, počítaje rotor motoru. 27á .Změna zatížení motoru probíhá podle exponenciálních křivek, čemuž od­ povídá rozdělení zatížení mezi motor setrvačník, znázorněné obr. Vyšrafované plochy znaménkem minus značí energii dodávanou setrvač­ níkem, plochy znaménkem plus značí energii dodávanou motorem do setrvačníku. Značné snížení otáček má však následek snížení produktivity mechanismu, takže praxi nepři­ pouštíme zvětšení skluzu více než %. Aby zmenšily rozměry setrvačníku, zvětšujeme poněkud skluz motoru; při tvrdé mechanické charakteristice totiž motor malý úbytek otáček, takže energie dodávaná setrvačníkem malá. Tento úsek zatěžovacího diagramu směrodatný pro stanovení setrvač­ ného momentu. 238. Tento moment lze pro první návrh volit rovný 0. Zde nutno uvažovat jednak hodnotu zatěžovacího momentu, jednak dobu průtahu. obr