V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Graf tangenciální síly tedy během první části pracovního cyklu (ře
zání) částí sinusovky. Zatěžovací diagramy elektrického pohonu nůžek kov
Typickým, příkladem pracovních mechanismů II. Kinema
tické schéma nůžek kde řezný odpor,
na řezání kovu. třídy, nichž moment
odporu závisí poloze, mechanismus nůžek kov. druhé polovině cyklu (pohyb nože nahoru) uži
tečná práce nekoná, mechanismus běží naprázdno.
Funkce mechanismu nejlépe patrna kinematického
schématu obr. 233. Úplný pracovní cyklus odpovídá
jedné otáčce kliky, při níž nůž vykoná pohyb dolů a
nahoru.Ekvivalentní výkon obou otorů
2 1400 kW
Z provedené kontroly plyne, otor vyhovuje zřetelem oteplení na
přípustné krátkodobé přetížení.
Nejprve určíme řeznou sílu odpovídající moment
odporu. průřez profilu.
M sínyi R
268
. Proto vyložíme nyní
sestrojení zatěžovacího diagramu elektrického poho
nu nůžek poháněných trojfázovým asynchronním mo
torem. 233. Tato síla rovná
F qo
Obr.
Moment odporu ose kliky dán výrazem
kde poloměr kliky.
Síla redukovaná osu kliky, rovná tangenciální síle obvodu
kliky. 233, rovná tato síla
Fs sin<p' siny-
kde úhel natočení kliky krajní horní polohy.
Úhel můžeme nahradit úhlem předpokladu, poloměr kliky je
zanedbatelný proti délce ojnice.
Nůžky uvádějí pohybu klikovým mechanis
mem; během půlotáčky kliky nůž pohybuje směrem
dolů, čímž vzniká pracovní pochod řezání kovu. Jak patrno obr.
64. Chyba, které tím dopouštíme, praxi
přípustná. Nepřihlížíme-li velmi krátkému okamžiku,
kdy nůž vniká kovu, síla působící nůž během
celé periody řezání konstantní