V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Řešení pro
první polovinu cyklu, jt,
je poněkud složitější. obrázku patrno, že
u nůžek podobných mechanismů moment odporu funkcí dráhy, j.
Sestrojit zatěžovací diagram pro
druhou polovinu cyklu (od cp= at
do cp= jt) velmi jednoduché,
poněvadž zde konst M
lze určit analytickou methodou,
jak bylo výše uvedeno.
Stanovením momentu odporu pro první polovinu pracovního cyklu
(od jt) není ještě řešena daná úloha, sestrojení zatěžova-
cího diagramu. Závislost tangenciálních sil na
úhlu natočení kliky nůžek.
n k
dí
2 jt
kde převod mezi motorem klikou.
úhlu natočení kliky.obr. Točivý moment
motoru totiž při plynule pro
měnném zatížení nerovná momen
tu odporu, vlivem rotujících
hmot pohonu.
Z poslední rovnice plyne:
cp
- í
S přihlédnutím výše uvedeným vztahům dostáváme pohybovou rovnici
ve tvaru
GD2 dto
A (n0— to) sin díj =
375 dí
269
.
Rovnice momentové charakteristiky pro pracovní oblast asynchronního
motoru zní:
M (to0 to)
Moment odporu je
M siny
Mezí otáčkami motoru úhlem natočení kliky platí vztah
dcp
Obr. 234. 234 průběh momentu odporu závislostí úhlu natočení kliky
pro jeden pracovní cyklus, cp= 2jt. Nejprve mu
síme určit závislost momentů, jež
se vyskytují pohybové rovnici,
na otáčkách
