V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Řešení pro
první polovinu cyklu, jt,
je poněkud složitější.obr.
Sestrojit zatěžovací diagram pro
druhou polovinu cyklu (od cp= at
do cp= jt) velmi jednoduché,
poněvadž zde konst M
lze určit analytickou methodou,
jak bylo výše uvedeno. Nejprve mu
síme určit závislost momentů, jež
se vyskytují pohybové rovnici,
na otáčkách.
Stanovením momentu odporu pro první polovinu pracovního cyklu
(od jt) není ještě řešena daná úloha, sestrojení zatěžova-
cího diagramu.
úhlu natočení kliky. 234.
Rovnice momentové charakteristiky pro pracovní oblast asynchronního
motoru zní:
M (to0 to)
Moment odporu je
M siny
Mezí otáčkami motoru úhlem natočení kliky platí vztah
dcp
Obr. 234 průběh momentu odporu závislostí úhlu natočení kliky
pro jeden pracovní cyklus, cp= 2jt.
n k
dí
2 jt
kde převod mezi motorem klikou. obrázku patrno, že
u nůžek podobných mechanismů moment odporu funkcí dráhy, j.
Z poslední rovnice plyne:
cp
- í
S přihlédnutím výše uvedeným vztahům dostáváme pohybovou rovnici
ve tvaru
GD2 dto
A (n0— to) sin díj =
375 dí
269
. Točivý moment
motoru totiž při plynule pro
měnném zatížení nerovná momen
tu odporu, vlivem rotujících
hmot pohonu. Závislost tangenciálních sil na
úhlu natočení kliky nůžek
