V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Řešení pro
první polovinu cyklu, jt,
je poněkud složitější.
Rovnice momentové charakteristiky pro pracovní oblast asynchronního
motoru zní:
M (to0 to)
Moment odporu je
M siny
Mezí otáčkami motoru úhlem natočení kliky platí vztah
dcp
Obr. 234 průběh momentu odporu závislostí úhlu natočení kliky
pro jeden pracovní cyklus, cp= 2jt.
Stanovením momentu odporu pro první polovinu pracovního cyklu
(od jt) není ještě řešena daná úloha, sestrojení zatěžova-
cího diagramu. Závislost tangenciálních sil na
úhlu natočení kliky nůžek. Točivý moment
motoru totiž při plynule pro
měnném zatížení nerovná momen
tu odporu, vlivem rotujících
hmot pohonu.
úhlu natočení kliky. Nejprve mu
síme určit závislost momentů, jež
se vyskytují pohybové rovnici,
na otáčkách.obr. obrázku patrno, že
u nůžek podobných mechanismů moment odporu funkcí dráhy, j. 234.
Sestrojit zatěžovací diagram pro
druhou polovinu cyklu (od cp= at
do cp= jt) velmi jednoduché,
poněvadž zde konst M
lze určit analytickou methodou,
jak bylo výše uvedeno.
n k
dí
2 jt
kde převod mezi motorem klikou.
Z poslední rovnice plyne:
cp
- í
S přihlédnutím výše uvedeným vztahům dostáváme pohybovou rovnici
ve tvaru
GD2 dto
A (n0— to) sin díj =
375 dí
269
