V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Určíme-li nak zrychlení Zatěžovací diagram těžného zařízení
ov vyrovnávacím lanem,
muzeme snadno vypočíst
dynamický moment. Tím vyrovnávají
váhy lan levé pravé části těžného zařízení.
Váhy klecí lana výpočtu momentu odporu nevyskytují, poně
vadž jsou levé pravé části vyváženy.
.
Moment odporu vypočítá rovněž velmi snadno; počítá podle vzorce
M FSR
kde poloměr třecího kotouče,
Fs 1,2 jmenovitá síla obvodu kotouče. Kromě toho se
musí připočíst redukovaný
setrvačný moment posuv
ných hmot.je-li vyrovnávacího lana, jež spojuje vespod obě klece. '
Setrvačné momenty la-
novnic musí redukovat
na hřídel motoru, poněvadž
mají jinou úhlovou rychlost *)
než motor. Úhel opásání lana kotouči
bývá obvykle 200 270°.
Při výpočtu redukované
ho setrvačného momentu
celého pohonu nutno uvá- d)
žit, setrvačné momenty
motoru třecího kotouče
se sečítají přímo, poněvadž
jsou společném hřídeli.
Abychom při výpočtech, nutných sestrojení zatěžovacích diagramů,
mohli respektovat vliv se
trvačného momentu moto
ru, volíme předběžně výkon
motoru podle vzorce
kde jmenovitá rych-
lost [m/s], '
G
G' jmenovité
^ zatížení [kg*], res
pektující účinnost c)
těžného zařízení
