V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Abychom při výpočtech, nutných sestrojení zatěžovacích diagramů,
mohli respektovat vliv se
trvačného momentu moto
ru, volíme předběžně výkon
motoru podle vzorce
kde jmenovitá rych-
lost [m/s], '
G
G' jmenovité
^ zatížení [kg*], res
pektující účinnost c)
těžného zařízení.
Při výpočtu redukované
ho setrvačného momentu
celého pohonu nutno uvá- d)
žit, setrvačné momenty
motoru třecího kotouče
se sečítají přímo, poněvadž
jsou společném hřídeli.
Určíme-li nak zrychlení Zatěžovací diagram těžného zařízení
ov vyrovnávacím lanem,
muzeme snadno vypočíst
dynamický moment. '
Setrvačné momenty la-
novnic musí redukovat
na hřídel motoru, poněvadž
mají jinou úhlovou rychlost *)
než motor.je-li vyrovnávacího lana, jež spojuje vespod obě klece. Kromě toho se
musí připočíst redukovaný
setrvačný moment posuv
ných hmot. Úhel opásání lana kotouči
bývá obvykle 200 270°.
Váhy klecí lana výpočtu momentu odporu nevyskytují, poně
vadž jsou levé pravé části vyváženy.
.
Moment odporu vypočítá rovněž velmi snadno; počítá podle vzorce
M FSR
kde poloměr třecího kotouče,
Fs 1,2 jmenovitá síla obvodu kotouče. Tím vyrovnávají
váhy lan levé pravé části těžného zařízení
