V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
229, určí ekvivalentní
moment podle vzorce
M 22t2
h h
Zde doba klidu neuvažuje, poněvadž již zahrnuta hodnotě
zatěžovatele.
U motorů vlastní ventilací, jež mají zhoršené ochlazovací podmínky při
přechodných stavech, vypočte hodnota podle vzorce
čp twt h
twt fit0 h)
kde řp, tust doba spouštění, ustáleného chodu brzdění.
Při přechodu jednoho zatěžovatele jinému musí být zachován kon
stantní ekvivalentní výkon, který motor volí.Pro přerušované zatížení, jehož graf obr. Platí tedy podle vzorce
(298)
Poněvadž však je
P =
řrl
tri tn
P\*n
til tg; tT2 “l- Íq:
(299)
ti2
Ír2
můžeme rovnici (299) psát tvaru
P Ks2
čili
P» PI
_®1
*2
(300)
Je-li výkon pro zatěžovatele sx, určeného zatěžovacího diagramu,
přepočte výkon při některé normované hodnotě zatěžovatele podle
rovnice (300) takto:
255
.
Liší-li vypočtená hodnota zatěžovatele
tT t3
ti t0
od normované hodnoty, volí motor nejbližší normovanou hodnotou
zatěžovatele, při čemž musí přepočíst výkon
