V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
229. volit výkon motoru.
Doba chodu těchto motorů
je podle ustanovení norem 15,
30 min; motory musí volit podle speciálního katalogu seríí motorů
určených pro krátkodobý provoz. Tyto motory mají zvětšený zabírací moment mo
ment zvratu.
Aby byl provoz hospodárnější, vyrábějí pro přerušovaný provoz rovněž
speciální serie motorů.
254
.
Vzhledem těmto okolnos
tem musí být elektromotory
pro krátkodobý provoz navr
ženy podle jiných zásad než
motory pro zatížení trvalé.
Ve speciálních cenících motorů pro přerušovaný provoz udává výkon,
kterým může být motor zatížen při každé normované hodnotě zatěžovatele
e (PV 15, %).mechanické přetížitelnosti větší než pm= 2,5 již při hodnotách tr/r 0,35;
avšak takové přetížení snesou jen některé motory normálního provedení,
určené pro trvalý provoz. Při
krátkodobém provozu však
zatížení omezeno přípustným
tepelným zatížením komutá
toru budicího vinutí, kdežto
kotva snesla zatížení větší. 56.
Obr. Při trvalém chodu ovšem není podstatné. Tak př. Třístupňový graf přerušovaného
zatížení.
U motorů této serie kromě obvyklých štítkových údajů ještě uvádí, na
jakého zatěžovatele (PV) jsou počítány.
u stejnosměrných motorů mají komutátor budicí vinutí menší časovou
konstantu než kotva. Použijeme-li pro
tento druh provozu normálního motoru, určeného pro trvalý chod, můžeme
podle vzorce (281) křivek obr.
Motory pro krátkodobý pro
voz musí mít větší přetížitel
nost, proto musí jejich
komutátor budicí vinutí di-
mensovat poněkud bohatěji.
Probereme nyní methody, jimiž určí výkon motorů pro ý
provoz.
Kromě toho mají různé části motoru různé tepelné konstanty. provést přepočet pro přerušované
zatížení. Výkon motoru tudíž musil volit nikoliv
se zřetelem oteplení, nýbrž zřetelem přípustnou momentovou
přetížitelnost, takže pak nebyl plně tepelně využit. Při značně proměnlivém zatěžovacím diagramu musíme nejprve
určit ekvivalentní zatížení pro jeden cyklus pak této hodnoty přihléd
nutím přípustné přetížitelnosti (obr. Theoretické zdůvodnění, proč možno nutno zvětšit zatížení
motoru při tomto druhu provozu, bylo podáno odst
