V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Přes to, methoda středních ztrát nepřihlíží při proměnlivém zatěžova-
cím diagramu maximální teplotě, dostatečně přesná spolehlivá, jde-li
o určení středního oteplení motoru pracovní cyklus.
59. Provede-li ještě kontrola pří
pustné přetížení zabírací moment, tím výpočet výkonu skončen. Jsou-li střední ztráty pracovní cyklus Qetř Qa, lze říci, daný
motor hlediska oteplení vyhovuje.znovu. když během pro
vozu dochází krátkodobým tepelným přetížením, nemění tím prakticky
životnost motoru. motorů vlastní ventilací závisí
249
. Hodnota
ekvivalentního proudu určí základě těchto úvah:
Ztráty motoru
Qm 0,24 IIR (286)
Dosadíme-li (286) (284), dostáváme:
k Zffi) Zjffl) (fc IjR) )
' 1
Uvážíme-li, konstantní ztráty nezávisí zatížení, můžeme psát:
k fntu) /288)
ti -¡- -f- -f- tn
Zkrátíme-li první člen pravé strany rovnice výrazem Sř, vidíme, rov
nice vypadne člen dělíme-li pak celou rovnici dostáváme vztah
h {
z něhož plyne pro hledaný ekvivalentní proud
I =
^2*2 -^3*3 jtn (290)
h . tn
Methoda ekvivalentního proudu zakládá rozboru ztrát vznikajících
v motoru, jež způsobují jeho oteplování. Methody ekvivalentního proudu, momentu výkonu
Methoda ekvivalentního proudu záleží tom, skutečný proměnlivý
proud, protékající motoru, nahradí při výpočtech ekvivalentním proudem
Ie, který způsobil motoru tytéž ztráty jako skutečný proud.
Jako všechny methody postupného přibližování vyžaduje tato methoda
velké množství pracných výpočtů.
Proto praxí užívá sice méně přesných, avšak pohodlnějších method
středně kvadratických neboli ekvivalentních veličin..
