V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
proudové
ho činitele zatížení,
I proud při částečném
resp.
Obr.mlátičky na
obilí. Ne-
máme-li tuto křivku ruce,
avšak známe jmenovitou účin
nost motoru, můžeme vypo
číst hodnotu účinnosti při čás
tečném Zatížení podle vzorce2)
a
x —
Vx= —.motoru určíme ztráty pro každý úsek zatěžovacího diagramu vypočteme
střední ztráty podle rovnice
Qstř
QJ'i Q:J'2 ~t~Qa^3 (284)
Obr. Zatěžovací diagram průběh ztrát
při proměnlivém zatížení. 54),
IlX ,vv poměrný zatezovaci
lm proud, ¿.
248
. 224. 225.(1 t]n)1+ (285)
V tomto vzorci značí:
k
a —■— činitele ztrát při 1
v (viz odst.
P
X n
Střední ztráty, určené podle vzorce (284), porovnáme pak jmenovitými
ztrátami motoru, jež odpovídají jmenovité účinnosti.
Při prakticky vyskytují
cích změnách zatížení 0,25
až 1,25) lze činitele zatížení
s dostatečnou přesností počítat
jako poměr výkonů hřídeli
motoru, j.
K sestrojení diagramu ztrát
musíme znát křivku účinnosti
daného motoru (/). Rinke-
viče, Teorija elektroprivoda, GEI, 1938. Zatěžovací diagram . jmenovitém za
tížení. Jestliže obojí
ztráty podstatně liší, musíme zvolit nový motor provést celý výpočet
2) Tento vzorec odvozen rovnice (129), uvedené knize prof
