V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
K sestrojení diagramu ztrát
musíme znát křivku účinnosti
daného motoru (/). jmenovitém za
tížení.
Při prakticky vyskytují
cích změnách zatížení 0,25
až 1,25) lze činitele zatížení
s dostatečnou přesností počítat
jako poměr výkonů hřídeli
motoru, j.motoru určíme ztráty pro každý úsek zatěžovacího diagramu vypočteme
střední ztráty podle rovnice
Qstř
QJ'i Q:J'2 ~t~Qa^3 (284)
Obr.
P
X n
Střední ztráty, určené podle vzorce (284), porovnáme pak jmenovitými
ztrátami motoru, jež odpovídají jmenovité účinnosti.
248
. Rinke-
viče, Teorija elektroprivoda, GEI, 1938. Zatěžovací diagram průběh ztrát
při proměnlivém zatížení. Jestliže obojí
ztráty podstatně liší, musíme zvolit nový motor provést celý výpočet
2) Tento vzorec odvozen rovnice (129), uvedené knize prof. 225. 54),
IlX ,vv poměrný zatezovaci
lm proud, ¿.mlátičky na
obilí.proudové
ho činitele zatížení,
I proud při částečném
resp. 224.(1 t]n)1+ (285)
V tomto vzorci značí:
k
a —■— činitele ztrát při 1
v (viz odst.
Obr. Ne-
máme-li tuto křivku ruce,
avšak známe jmenovitou účin
nost motoru, můžeme vypo
číst hodnotu účinnosti při čás
tečném Zatížení podle vzorce2)
a
x —
Vx= —. Zatěžovací diagram
