V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Jak jsme již dříve uvedli, přerušované zatížení čharakterisováno
poměrnou dobou zapnutí (zatěžovatelem)
Zde značí doby cyklu, jež skládá doby pracovní periody
ír doby klidu t0.
je závislost sestrojená podle rovnice (276) pro činitele ztrát
8 ■■.
x) ruský IIB prodolžitelnost vključenija. (Pozn.
Maximální teplota nedosáhne hodnoty A#n, nýbrž bude při správně
určeném motoru blížit uplynutí velkého množství cyklů hodnotě A#n =
= Aí?a0T.
Vzhledem tomu musí určovat výkon motoru pro přerušovaný provoz.
Dosadíme-li dále rovnice (275) výraz pro rovnice (271), dostáváme
Pm —
1 *
a 1
'r
— (276)
Z tohoto výrazu lze určit přímo činitele přípustného mechanického pře
tížení daného činitele ztrát poměrné doby zatížení řr/r. Stejně jako
při krátkodobém zatížení bylo při přerušovaném zatížení nesprávné
volit motor uvedený výkon poněvadž nebyl tepelně využit. obr. 221, kde znázor
něn graf zatížení, při němž motor pravidelných časových intervalech
zatěžován výkonem jenž během pracovní periody nemění.
Přejděme nyní studiu oteplení motorů pracujících při přerušovaném
zatížení.
V pohonářské praxi SSSR pro charakterisování přerušovaného zatí
žení zaveden symbol (poměrná doba zapnutí)1)
Oteplovací křivky pro tento druh zatížení jsou obr. 100 100 (278)
16 lektrické pohony 241
. 220
Tyto vztahy charakterisují fysikální podstatu tepelných pochodů mo
toru při krátkodobém zatížení jsou theoretickým základem pro výpočet
výkonu motorů, jež mají podobný charakter zatížení.Klademe-li zanedbáme-li konstantní ztráty, přejde rovnice
(275) rovnici (273). překladatele)
