V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Dosadíme-li dále rovnice (275) výraz pro rovnice (271), dostáváme
Pm —
1 *
a 1
'r
— (276)
Z tohoto výrazu lze určit přímo činitele přípustného mechanického pře
tížení daného činitele ztrát poměrné doby zatížení řr/r. Jak jsme již dříve uvedli, přerušované zatížení čharakterisováno
poměrnou dobou zapnutí (zatěžovatelem)
Zde značí doby cyklu, jež skládá doby pracovní periody
ír doby klidu t0. Stejně jako
při krátkodobém zatížení bylo při přerušovaném zatížení nesprávné
volit motor uvedený výkon poněvadž nebyl tepelně využit.
Maximální teplota nedosáhne hodnoty A#n, nýbrž bude při správně
určeném motoru blížit uplynutí velkého množství cyklů hodnotě A#n =
= Aí?a0T. překladatele). obr.
x) ruský IIB prodolžitelnost vključenija. 100 100 (278)
16 lektrické pohony 241
.
je závislost sestrojená podle rovnice (276) pro činitele ztrát
8 ■■. (Pozn.Klademe-li zanedbáme-li konstantní ztráty, přejde rovnice
(275) rovnici (273). 221, kde znázor
něn graf zatížení, při němž motor pravidelných časových intervalech
zatěžován výkonem jenž během pracovní periody nemění.
V pohonářské praxi SSSR pro charakterisování přerušovaného zatí
žení zaveden symbol (poměrná doba zapnutí)1)
Oteplovací křivky pro tento druh zatížení jsou obr.
Vzhledem tomu musí určovat výkon motoru pro přerušovaný provoz. 220
Tyto vztahy charakterisují fysikální podstatu tepelných pochodů mo
toru při krátkodobém zatížení jsou theoretickým základem pro výpočet
výkonu motorů, jež mají podobný charakter zatížení.
Přejděme nyní studiu oteplení motorů pracujících při přerušovaném
zatížení
