V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Známe-li činitele tepelného přetížení, můžeme řešit opačnou úlohu, j. tomto případě bude motor oteplovat podle expo-
nenciály (obr.
určit délku pracovní periody motoru: rovnice (271) plyne totiž
tr Ví
P 1
(272)
Jak bylo již dříve uvedeno, odchylují skutečné oteplovací křivky od
exponenciál, zejména počáteční části. 219.
(260), dostaneme
A#,d v
Al?clov
a toho
P =
= 0
A K
Aů,d v
1 e
(270)
(271)
Obr.tepelně plně zatížen. konci pracovní periody dosáhnout oteplení
motoru hodnoty A$dov, což maximálně přípustné oteplení pro danou
třídu isolace.
Poměr zatížení (ztrát) motoru při krátkodobém zatížení jmenovitému
zatížení (jmenovitým ztrátám) nazývá činitelem tepelného přetížení
Pt
Qkr
Qn
(269)
kde Qkr jsou přípustné ztráty při krátkodobém zatížení,
Qn ztráty při trvalém zatížení.
Dosadíme-li tyto hodnoty rovn. 219). 220 závislost činitele
tepelného přetížení délce pra
covní periody, vyjádřené poměrných jednotkách ír/-r. konci pracovní pe
riody totiž při AŮůov.
Pokud ustálené oteplení úměrně ztrátám, lze činitele tepelného přetí
žení vyjádřit též jako poměr příslušných ustálených oteplení A-&Ú A#„
Aů' Aů'
(obr.Na obr. Závislost sestro
jena podle rovnice (271). Oteplovací křivka motoru při
krátkodobém zatížení. Proto při výpočtu výkonu motoru
239
. 219), Bereme-li A#n A$aov, máme pt
Aůn
Z posledního vztahu můžeme určit
činitele tepelného přetížení pomocí
veličin tT
