V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Soustava oteplovacích křivek oto
ru pro různé hodnoty trvalého zatížení. časové kon
stanty oteplovací ochlazova
cí mohou být stejné motorů
s cizí ventilací, nichž pře
dávání tepla stejné při běhu
i klidu. (267) uznázor-
něna obr. 217. (267) tvar
t_
Ai9 Atfln (268)
Ze srovnání obr.
Pro správnou volbu výkonu motoru nutné vycházet podmínky, aby
se ustálené oteplení rovnalo maximálnímu přípustnému oteplení, aby
Obr.Ochlazovací křivka motoru, stejně jako křivka oteplovací, jeví jako
součet dvou exponenciál, nichž jedna vyjadřuje jeho oteplování na
A# A$2n, druhá ochlazování počátečního oteplení A#ln . 212 vynesena křiv
ka pro případ, kdy motor
již počátku práce oteplen
proti okolí A>?0. 216.
Ve speciálním případě, kdy
se motor ochlazuje tep
lotu okolí, A#2n má
rovn. Ochlazovací křivka motoru.
Ochlazovací křivka odpoví
dající rovn. a
tedy doba potřebná vychlad
nutí stroje bude delší než doba
oteplování jinak stejných
podmínek. Ačkoliv tato
křivka jiný průběh než křivka ustálené oteplení obou případech
stejné, poněvadž obě křivky jsou sestrojeny pro stejné zatížení motoru.
Obr.křivka bude mít po
vlovnější průběh (obr.
237
.
Na obr. 212 216
je zřejmé, při této časové
konstatně ochlazovací křiv
ka zrcadlovým obrazem křiv
ky oteplovací.
Motory vlastní ventilací
mají ochlazovací konstantu
průměrně dvakrát třikrát
větší než oteplovací, poněvadž
při ochlazování jsou horší pod
mínky předávání tepla. 216.
Z toho zřejmé, ochla
zovací
