V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Teprve při teplotách (0,5 0,6) Aůn =
= Aůn skutečná oteplovací křivka blíží exponenciále.
235
. 214. vedeme-li tečnu bodě dostá
váme úsečku (obr. Určení oteplovací časové
konstanty bodu 0,632 A#fl. 214, kde úsečka
J3 rovná z. Tak př.
půkaz: vypočtěme první derivaci výrazu (260) dle času:
Pro je
dAi?
dí
AK 7
-------e r
r
áAů
dí
Atfn
= a
■3
06?-.
a toho
Aůn
tgcx
Z obr. 214). 214 vidíme, A$n AC, tg« =
AC
w
poněvadž však =
BC, je
= BC
Tuto grafickou konstrukci časové konstanty lze ovšem provést pro kte
rýkoliv jiný bod exponenciály. počátku oteplování skutečný vzrůst teploty rychlejší než podle
theoretické křivky.
Obr.
Jak ukazují četná měření, liší skutečná oteplovací křivka theore-
tické. 2J3.AT?-
vedenou křivce (t) bodě jak naznačeno obr. Určení oteplovací časové
konstanty methodou tečny
