V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
pro tečnu
234
. 212. Tato
konstrukce provedena obr. vyplývá rovnice
(260), klademe-li z:
Aů A»n e-1) 0,632 A&u (266)
Tohoto vztahu používá určení oteplovací časové konstanty, je-li
dána oteplovací křivka motoru, získaná měřením. Tato konstrukce snadno dokáže př. časová oteplovaoí konstanta, jež charakterisuje rychlost oteplování
motoru. 213. Oteplovací ochlazovací křivky mo- c
toru.Veličina
r [s] (262)
je zv. Aůn (265)
1 <1
Poněvadž skutečnosti předává teplo tíkolí, vzroste dobu z
teplota motoru pouze hodnotu 0,632 A$n. Určíme-li křivce
Ad (ř) bod 0,632 Aůn, pak hodnota dána úsečkou mezi počát
kem souřadnic kolmicí spuštěnou uvedeného bodu osu úseček.
Při přejde totiž rovníce (255) tvar
Qdt cdAů (263)
r r
Aů Aůn 0e* Předpokládáme-li nyní, že
oteplování motoru začíná od
teploty okolí, pro Aů0= ,
dostáváme integrací rovnice
(263)
t (264)
T I*“ (cJ
: Tí
j -------------------- Dosadíme-li (264) hod-
^ notu Aůn dostá-
t-----
váme pro dobu oteplení na
ustálenou teplotu
Obr. Časovou konstantu můžeme představit jako čas, který se
motor oteplil ustálenou teplotu Aůn, kdyby nepředával teplo okolí.
Druhou grafickou methodou určíme takto: vedeme-li tečnu exponen
ciální křivce (t) jejího průsečíku asymptotou, pak vzdálenost
mezi tímto průsečíkem svislicí vedenou dotykovým bodem rovná oteplo
vací časové konstantě
