V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
pro tečnu
234
. Aůn (265)
1 <1
Poněvadž skutečnosti předává teplo tíkolí, vzroste dobu z
teplota motoru pouze hodnotu 0,632 A$n. Oteplovací ochlazovací křivky mo- c
toru. Tato
konstrukce provedena obr.
Při přejde totiž rovníce (255) tvar
Qdt cdAů (263)
r r
Aů Aůn 0e* Předpokládáme-li nyní, že
oteplování motoru začíná od
teploty okolí, pro Aů0= ,
dostáváme integrací rovnice
(263)
t (264)
T I*“ (cJ
: Tí
j -------------------- Dosadíme-li (264) hod-
^ notu Aůn dostá-
t-----
váme pro dobu oteplení na
ustálenou teplotu
Obr. vyplývá rovnice
(260), klademe-li z:
Aů A»n e-1) 0,632 A&u (266)
Tohoto vztahu používá určení oteplovací časové konstanty, je-li
dána oteplovací křivka motoru, získaná měřením.Veličina
r [s] (262)
je zv. Tato konstrukce snadno dokáže př. 213. Časovou konstantu můžeme představit jako čas, který se
motor oteplil ustálenou teplotu Aůn, kdyby nepředával teplo okolí. Určíme-li křivce
Ad (ř) bod 0,632 Aůn, pak hodnota dána úsečkou mezi počát
kem souřadnic kolmicí spuštěnou uvedeného bodu osu úseček. 212. časová oteplovaoí konstanta, jež charakterisuje rychlost oteplování
motoru.
Druhou grafickou methodou určíme takto: vedeme-li tečnu exponen
ciální křivce (t) jejího průsečíku asymptotou, pak vzdálenost
mezi tímto průsečíkem svislicí vedenou dotykovým bodem rovná oteplo
vací časové konstantě