Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 230 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Množství tepla vznikající motoru je Q 0,24 SAP [kcal/s] (254) kde SAP jsou ztráty motoru [kW]. Při zatížení proudí teplo opačným směrem, neboť vinutí zde teplejší než železo. Tuto závislost stanovíme podle rovnice (255). Při studiu tepelných jevů považujeme elektrický stroj pro jednoduchost za homogenní těleso předpokládáme, teplota všech místech, kde vzni­ ká teplo, všech místech, jež stýkají okolím, stejná. Jinými slovy, předpokládáme, tepelná vodivost motoru nekonečná. Tyto okolnosti velmi ztěžují tepelné výpočty, úlohu téměř nebylo možno, řešit, kdy­ bychom neučinili určité předpoklady. Měříme-li množství tepla [kcal], dostáváme pro uvedené veličiny tyto rozměry: [kcal/s]; [kcal/°C]; [kcal/s °C]. V dalších úvahách použijeme těchto označení: c měrné teplo (tepelná jímavost) motoru, množství tepla potřebné k zvýšení teploty motoru °C, q teplo přecházející motoru okolí jednotku času při rozdílu teplot °C, A& rozdíl teploty motoru teploty okolí (oteplení motoru °C), Q celkové teplo vznikající motoru jednotku času. při chodu naprázdno bývá obvykle železo teplejší než vinutí, takže teplo přechází železa vinutí. Rovnice tepelné rovnováhy motoru při konstantním zatížení zní: Q d. Pokud týká sálání, jež úměrné rozdílu čtvrtých mocnin absolutních teplot, jeho vliv při prakticky vyskytujících teplotách motorů nepatrný. Kromě toho předpokládáme, teplo přecházející okolí úměrné první mocnině rozdílu teplot. Separací proměn­ ných (Q qAů) cdA$ dostáváme Af cdA# 1 ů a integrací t qAů) (256) 232 . Tento předpoklad odůvodněn tím, největší význam při odvádění tepla jednak vedení, při němž množství odvedeného; tepla skutečně úměrné rozdílu teplot, jednak proudění, při němž množství předaného tepla úměrné 1,25té mocnině rozdílu teplot.t qAů cdA# [kcal] (255) Pochod oteplování motoru charakterisován závislostí oteplení čase A# f(í). Tak př.stálým