V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
při chodu naprázdno bývá obvykle železo teplejší než
vinutí, takže teplo přechází železa vinutí.t qAů cdA# [kcal] (255)
Pochod oteplování motoru charakterisován závislostí oteplení čase
A# f(í).stálým.
Množství tepla vznikající motoru je
Q 0,24 SAP [kcal/s] (254)
kde SAP jsou ztráty motoru [kW]. Tak př.
Měříme-li množství tepla [kcal], dostáváme pro uvedené veličiny tyto
rozměry: [kcal/s]; [kcal/°C]; [kcal/s °C]. Kromě toho
předpokládáme, teplo přecházející okolí úměrné první mocnině
rozdílu teplot.
Při studiu tepelných jevů považujeme elektrický stroj pro jednoduchost
za homogenní těleso předpokládáme, teplota všech místech, kde vzni
ká teplo, všech místech, jež stýkají okolím, stejná. Tento předpoklad odůvodněn tím, největší význam při
odvádění tepla jednak vedení, při němž množství odvedeného; tepla
skutečně úměrné rozdílu teplot, jednak proudění, při němž množství
předaného tepla úměrné 1,25té mocnině rozdílu teplot. Při zatížení proudí teplo
opačným směrem, neboť vinutí zde teplejší než železo.
Rovnice tepelné rovnováhy motoru při konstantním zatížení zní:
Q d.
Pokud týká sálání, jež úměrné rozdílu čtvrtých mocnin absolutních
teplot, jeho vliv při prakticky vyskytujících teplotách motorů nepatrný. Jinými slovy,
předpokládáme, tepelná vodivost motoru nekonečná. Tyto okolnosti
velmi ztěžují tepelné výpočty, úlohu téměř nebylo možno, řešit, kdy
bychom neučinili určité předpoklady. Separací proměn
ných
(Q qAů) cdA$
dostáváme
Af cdA#
1 ů
a integrací
t qAů) (256)
232
.
V dalších úvahách použijeme těchto označení:
c měrné teplo (tepelná jímavost) motoru, množství tepla potřebné
k zvýšení teploty motoru °C,
q teplo přecházející motoru okolí jednotku času při rozdílu
teplot °C,
A& rozdíl teploty motoru teploty okolí (oteplení motoru °C),
Q celkové teplo vznikající motoru jednotku času. Tuto závislost stanovíme podle rovnice (255)
