V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Iso lace tříd CB: výrobky anorganických materiálů vázaných
tepelně odolnými laky, bez použití isolantů třídy A. 211 c.
Přípustné oteplení motorů dáno tepelnou odolností použitých isolač-
ních materiálů.dlouhá, motor vychladne teplotu okolí.
3. Řešení je
znesnadněno ještě tím, zatěžovací diagramy nebývají praktických pří
padech tak jednoduché jako obr.
Nejvyšší přípustné teploty jsou: pro isolace třídy 105 °C, pro třídu
B 120 °C, pro třídu 135 °C, pro třídu dovolená teplota poněkud
vyšší závisí tepelné odolnosti použitých laků, pro třídu není maximál
ní přípustná teplota stanovena. Použití materiálů třídy přes jejich vel-
230
. Iso lace tříd slída, porcelán, sklo, křemen jiné organické
hmoty bez tmelících látek. Iso lace tříd BC: výrobky slídy, skleněného tkaniva asbestu
s použitím tepelně odolných laků.
3. Isolace výrobky slídy, asbestu jiných anorganických
látek, obsahující organické spojovací látky., kde doba klidu mnohokrát delší než doba práce. Iso lace tříd Sem patří bavlna, hedvábí, příze, papír jiné orga
nické látky napuštěné různými oleji, dále smalty, jichž používá jako iso
lace smaltovaných drátů, konečně laky.
Přerušované zatížení charakterisováno zatěžovatelem (poměrnou dobou
pracovní periody), čímž rozumí poměr trvání zatížení době celého pra
covního oběhu (t.
Podle všesvazové normy GOST 183-41 pro elektrické stroje dělí isolační
látky používané při stavbě elektrických strojů pěti tříd:
1. Při použití tepelně odolnější isolace lze při týchž rozměrech
motoru zvětšit jeho výkon. součtu trvání zatížení doby klidu). Zjednodušený graf tohoto zatížení obr. Lepšího využití motoru můžeme dosáhnout též
použitím intensivnějšího chlazení. Mechanismy pracují zpravidla při
stále měnícím zatížení, jak můžeme vidět př. pohonů železničních točnic, pohyblivých mostů, zdyma
del pod. Typickými pří
klady takových provozů jsou jeřáby, výtahy, dopravní zařízení, některé
obráběcí stroje atd. b.
4.
Postup při určování výkonu motorů pro každý těchto tří druhů zatí
žení poněkud jiný, poněvadž oteplovací podmínky jsou odlišné. tímto druhem provozu se
setkáváme př. základě obecné theorie oteplování motorů
však můžeme dospět dostatečně vyhovující methodě výpočtu výkonu
motorů pro nejrůznější případy, jež praxi mohou vyskytnout. Zjednodušený
graf takového zatížení uveden obr. Při tomto provozu nedo
sáhne teplota motoru ani jedné pracovní periodě ustálené hodnoty do
bě klidu zase motor nestačí ochladit teplotu okolí. Doba jednoho
cyklu při přerušovaném zatížení nesmí být delší než min.
5. tíž (přetržitý chod). válcovacích stolic,
hoblovek, lisů, jeřábů atd.
2
