V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
202 přísluší tomuto případu křivka 2.Minimální doba rozběhu jinak stejných podmínek dána maximální
efektivní hodnotou momentu během spouštění. 204. obr.
Maximální hodnota efektivního momentu (obr.
Zásadní schema re
versace asynchron
ního motoru.
Vzhledem tomu, brzdění probíhá hodnoty
skluzu Spoe skon dostáváme
h |o,345 Sjj -j---- (228)
Obr.
Brzdění protiproudem reversace asyn
chronního otoru provede přepojením dvou
statorových fází chodu motoru (obr. 203). Křivka zde odpovídá brzdění, je-li
rotor spojen nakrátko, křivky znázorňují přípa
dy, kdy rotorového obvodu vřazen přídavný od
por -^r3*
Předpokládáme-li s
pohybová rovnice tvar
2 k
0 -
GD2
S
375
w0 n
n0
ds
ls^df
bude mít
(227)
z níž plyne pro dobu brzdění táž obecná rovnice jako
(224).
217
. Charak
teristiky (M) znázorňující přechod motorové
oblasti oblasti protiběžného spojení jsou znázorně
ny obr. 202 maximální ploše,
ohraničené křivkou f(s). 203. Tato střední čili efektivní
hodnota momentu odpovídá jak zřejmo obr. 201) odpovídá mini
mální době rozběhu
