V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Značné zvětšení vybíjecího odporu, jímž dosáhne zmenšení časové
konstanty, může způsobit nepřípustná přepětí svorkách budicího vinutí
na počátku brzdění značné proudy kotvovém obvodu. Proto vybíjecí
odpor volí praxi nejvýše třikrát větší než odpor budicího vinutí.
Křivky obou obrázcích platí pro větší časové konstanty, křivky 2
pro menší.
Chceme-li určit analytickou závislost otáček motoru čase při brzdění,
řešíme soustavu rovnic
Eae~tlTí cen iRa
GD2 dw
- ~375 ~dt Ma
Po úpravách dostáváme
Wn (T2e í/r* %M*~t,rM) Ans (205)
Proud kotvovém obvodu strojů vypočte rovnice
GD- -------- {e~tlTM— e~t,n) (206)
375 (t2 xm)
čili
Při je
= (e~í/r" í/T2) (207)
T2 Tm
— t/r=) (208)
^2
Křivky f(ř) fj(ř) při jsou obr.
Pro maximální proud dostáváme pak rovnici
+ (209)
Brzdí-li při chodu naprázdno (Is 0), bude
(2i°)
206
.
Maximální proud při brzdění určíme rovnice (207), položíme-li derivaci
proudu podle času rovnou nule. 193 194
