V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
192)
se provádí tak, budicí vi- k
nutí generátoru odpojí sítě &
a připojí vybíjecímu od
poru rr.
Brzdění motoru (obr. Stejně důležité jsou výpoěty urychlení přechod
ných pochodů při brzdění reversaci tohoto soustrojí. 192. Časová konstanta zmenší zvětšením vybíjecího odporu.
Nutno však uvědomit, napětí svorkách vybíjecího odporu, tedy
i budicím vinutí, dáno vztahem
U, U2n e
1ÍQ
— A-ť/r" (204)
při 0
K(
U2= u
205
. Rychlostí poklesu generátor-motor.
•®G+ ri
Předpokládáme-li, stejně jako dříve, generátor nenasycený, dostá
váme časový průběh elektromotorické síly generátoru při brzdění
eG= Ene (203)
Z těchto rovnic patrno, zmenšením časové konstanty pochod
brzdění urychlí. Závislost poklesu budicího proudu generá
toru čase při brzdění určí podle rovnice
clí
h ri) 0
Řešením této rovnice dostáváme
H 2no (202)
kde t2= ~k—---- elektromagnetická časová konstanta budicího obvodu.
proudu budicím vinutí je
dána intensita brzdění motoru. Schéma brzdění motoru soustavě
jako motor. Brzdění reversace elektrického pohonu Ward-Leonardovým
soustrojím (systém generátor-motor)
V předešlém odstavci byly popsány způsoby urychlení budicího pochodu
a odvozeny vztahy f(t) <p(č) při spouštění stejnosměrného motoru
v soustavě generátor-motor.50. Při tom motor pracuje
jako generátor vlivem kinetic
ké energie něm nahromadě- °"
né naopak generátor pracuje Obr
