V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
•®G+ ri
Předpokládáme-li, stejně jako dříve, generátor nenasycený, dostá
váme časový průběh elektromotorické síly generátoru při brzdění
eG= Ene (203)
Z těchto rovnic patrno, zmenšením časové konstanty pochod
brzdění urychlí.50. Při tom motor pracuje
jako generátor vlivem kinetic
ké energie něm nahromadě- °"
né naopak generátor pracuje Obr. Stejně důležité jsou výpoěty urychlení přechod
ných pochodů při brzdění reversaci tohoto soustrojí. Brzdění reversace elektrického pohonu Ward-Leonardovým
soustrojím (systém generátor-motor)
V předešlém odstavci byly popsány způsoby urychlení budicího pochodu
a odvozeny vztahy f(t) <p(č) při spouštění stejnosměrného motoru
v soustavě generátor-motor.
Brzdění motoru (obr.
Nutno však uvědomit, napětí svorkách vybíjecího odporu, tedy
i budicím vinutí, dáno vztahem
U, U2n e
1ÍQ
— A-ť/r" (204)
při 0
K(
U2= u
205
. 192)
se provádí tak, budicí vi- k
nutí generátoru odpojí sítě &
a připojí vybíjecímu od
poru rr. Schéma brzdění motoru soustavě
jako motor. Závislost poklesu budicího proudu generá
toru čase při brzdění určí podle rovnice
clí
h ri) 0
Řešením této rovnice dostáváme
H 2no (202)
kde t2= ~k—---- elektromagnetická časová konstanta budicího obvodu. Časová konstanta zmenší zvětšením vybíjecího odporu.
proudu budicím vinutí je
dána intensita brzdění motoru. Rychlostí poklesu generátor-motor. 192
