V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
190 191 jsou křivky f(í) fj(í) pro různé hodnoty čini
tele urychlení buzení. 190.
Z těchto rovnic plyne, průběh přechodných jevů soustavě generátor-
motor závisí jednak elektromechanické konstantě pohonu zM, jednak na
elektromagnetické konstantě budicích vinutí generátoru tg- Tyto konstanty
se mění závislosti výkonu soustrojí poměrně širokých mezích.
V posledním případě možno při určování doby přechodných jevů počítat
pouze elektromagnetickou časovou konstantou budicích vinutí generátoru
a hodnotu elektromechanické konstanty lze jako nepatrnou zanedbat.
Rovnice (196) pak zjednoduší takto
n ocn0 e~</rG) (198)
Při stanovení závislosti <p(i) nás prakticky zajímá maximální proud
kotvy, proto, abychom mohli srovnat hodnotou přípustnou vzhle
dem komutaci stejnosměrných strojů.
203
.
Na obr.Spouští-li motor bez zatížení, při bude
I Ans 1
takže
n [tG(1 í/r«) f/r")] (196)
— tm
a
i /kT-^ (e“ í/rG </rM) (197)
tg tM
Obr. Průběhy otáček při spouštění. Tak
na př. při výkonu několika 0,1 0,3 pohonů velkých rever-
sačních válcovacích stolic kdežto 0,03 0,05 s
