V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Na obr.
V posledním případě možno při určování doby přechodných jevů počítat
pouze elektromagnetickou časovou konstantou budicích vinutí generátoru
a hodnotu elektromechanické konstanty lze jako nepatrnou zanedbat.Spouští-li motor bez zatížení, při bude
I Ans 1
takže
n [tG(1 í/r«) f/r")] (196)
— tm
a
i /kT-^ (e“ í/rG </rM) (197)
tg tM
Obr. Tak
na př. Průběhy otáček při spouštění.
Z těchto rovnic plyne, průběh přechodných jevů soustavě generátor-
motor závisí jednak elektromechanické konstantě pohonu zM, jednak na
elektromagnetické konstantě budicích vinutí generátoru tg- Tyto konstanty
se mění závislosti výkonu soustrojí poměrně širokých mezích. při výkonu několika 0,1 0,3 pohonů velkých rever-
sačních válcovacích stolic kdežto 0,03 0,05 s. 190.
Rovnice (196) pak zjednoduší takto
n ocn0 e~</rG) (198)
Při stanovení závislosti <p(i) nás prakticky zajímá maximální proud
kotvy, proto, abychom mohli srovnat hodnotou přípustnou vzhle
dem komutaci stejnosměrných strojů. 190 191 jsou křivky f(í) fj(í) pro různé hodnoty čini
tele urychlení buzení.
203
