V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
nota ustáleného budicího proudu 2nzůstala stálá, musí zvětšit magneto-
motorická síla derivačního vinutí budiče; plyne podmínky, nena
syceného stroje
I--1U I'. Křivky průběhu budicího prou
du f(t) závislosti hodnotě pří
davného odporu. 181, kde
není žádné opatření pro urych
lení buzení.
Obr.
Na počátku spouštění tato křivka téměř totožná křivkou poněvadž
proud malý vliv sériového vinutí nepatrný. 183. Skutečná křivka budicího
proudu schématu protikompoundním budičem leží mezi křivkami 2. Jak postupně vzrůstá
proud, tento vliv stále větší, takže křivka průběh podle obr. 185.
185.
Obr. 185.',^ s
kde IsN magnetomotorická síla derivačního budicího vinutí,
IzNa magnetomotorická síla sériového budicího vinutí. Tento pochod
v zapojení protikompoundním budičem. Schéma protikompound-
ním budičem. 184.
Fysikální podstata urychle
ní pochodu patrná křivek
na obr. 185. tomto případě bu
de proud vzrůstat rychleji a
ustálená hodnota proudu I%n
bude větší, což odpovídá zvět
šené magnetomotorické síle de-
Obr. Křivka odpoví
dá schématu obr. znázorněn křivkou obr. Představme si, že
sériové vinutí (obr.
198
. Křivky průběhu proudu f(ř) rivačního vinutí. 184) pře
mostěno
