V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Náhradní schéma při použití Obr. 187. 186. 184 lze tedy
nahradit ekvivalentním schematem podle obr.Zanedbáme-li sycení budiče vzájemnou indukčnost mezi sériovým deri-
vačním vinutím, můžeme použít takové metliody výpočtu, při níž nahradí
me působení protikompoundního vinutí budiče nějakým činným odporem,
vřazeným obvodu jeho kotvy.
Elektromotorickou sílu, indukovanou kotvě budiče vlivem derivačního
a sériového vinutí, lze rozložit dvě složky
■®d k&I3n= konst (182)
eB= ksi2 (183)
Činitelé těchto rovnicích určí hodnot při ustáleném chodu
&d —
E ň
h =
Es
kde 73na Znjsou jmenovité proudy obvodech (obr.
Napětí budiče přibližně rovná jeho celkové elektromotorické síle eT,
takže rovnici rovnováhy elektromotorických sil pro obvod lze psát takto
ev kai2 (Bq R$) (As La)
S uvážením vztahu (182) lze přepsat tuto rovnici takto
dL
di2
dí
E 2
dí
(184)
(185)
199
. Skutečné schéma podle obr. 186, jež dostaneme touto
úvahou:
Obr. 184) ustáleném
stavu,
Eá elektromotorické síly budiče, vznikající působením těchto
proudů. pórem šuntovaným během spouštění. Schéma budicího obvodusod-
budiče protikompoundním vinutím
