V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
184 lze tedy
nahradit ekvivalentním schematem podle obr. Náhradní schéma při použití Obr. Schéma budicího obvodusod-
budiče protikompoundním vinutím.
Elektromotorickou sílu, indukovanou kotvě budiče vlivem derivačního
a sériového vinutí, lze rozložit dvě složky
■®d k&I3n= konst (182)
eB= ksi2 (183)
Činitelé těchto rovnicích určí hodnot při ustáleném chodu
&d —
E ň
h =
Es
kde 73na Znjsou jmenovité proudy obvodech (obr.Zanedbáme-li sycení budiče vzájemnou indukčnost mezi sériovým deri-
vačním vinutím, můžeme použít takové metliody výpočtu, při níž nahradí
me působení protikompoundního vinutí budiče nějakým činným odporem,
vřazeným obvodu jeho kotvy. Skutečné schéma podle obr. 186, jež dostaneme touto
úvahou:
Obr. 186. pórem šuntovaným během spouštění.
Napětí budiče přibližně rovná jeho celkové elektromotorické síle eT,
takže rovnici rovnováhy elektromotorických sil pro obvod lze psát takto
ev kai2 (Bq R$) (As La)
S uvážením vztahu (182) lze přepsat tuto rovnici takto
dL
di2
dí
E 2
dí
(184)
(185)
199
. 187. 184) ustáleném
stavu,
Eá elektromotorické síly budiče, vznikající působením těchto
proudů
