V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Všimněme si, velikost těch
to ztrát nezávisí odporu obvodu kotvy, ani průběhu momentové
charakteristiky motoru, ani počtu spouštěcích stupňů, ani době roz
běhu.
Mechanická práce vykonaná motorem během spouštění dána rovněž
velikostí kinetické energie nahromaděné tuto dobu, j. 177). 9,81 0
Spotřeba elektrické energie obvodu kotvy při spouštění motoru tedy
rovná dvojnásobné hodnotě nashromážděné kinetické energie
A ^4mech A^4P= 9,81 Ja>g (169b)
Spouští-li motor zatížením, při konst
i2R 9,81 cd0— 9,81 9,81 (M# ,1/j) (co0— co) (170)
dt (167a)
Mj
Z rovnic (170) (167a) dostáváme jednoduchých úpravách
« s
j i2R 9,81 (a)0— co) dco 9,81 (co0— co) (171)
čili
p
A^áp 9,81 |f/;0ros s-j 9,81 {co0tv mdt) (172)
První člen výrazu (172) značí ztráty energie obvodu kotvy, způsobené
roztáčením setrvačných hmot, druhý člen značí ztráty obvodu kotvy,
způsobené zatěžovacím momentem.
.
2
^4mech. Liší-li cos jen málo co0, bude první
člen
Ztráty způsobené zatížením jsou
řP
A4pS= 9,81 (co6tp— caát)
o
Tyto ztráty vypočtou podle křivky f(ř) (obr.Vidíme tedy, ztráty energie obvodu kotvy derivačního. motoru při
rozběhu naprázdno rovnají kinetické energii, jíž nabudou setrvačné hmo
ty elektrického pohonu při ustálené rychlosti
