V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
177). motoru při
rozběhu naprázdno rovnají kinetické energii, jíž nabudou setrvačné hmo
ty elektrického pohonu při ustálené rychlosti.
2
^4mech. Všimněme si, velikost těch
to ztrát nezávisí odporu obvodu kotvy, ani průběhu momentové
charakteristiky motoru, ani počtu spouštěcích stupňů, ani době roz
běhu.
.
Mechanická práce vykonaná motorem během spouštění dána rovněž
velikostí kinetické energie nahromaděné tuto dobu, j. 9,81 0
Spotřeba elektrické energie obvodu kotvy při spouštění motoru tedy
rovná dvojnásobné hodnotě nashromážděné kinetické energie
A ^4mech A^4P= 9,81 Ja>g (169b)
Spouští-li motor zatížením, při konst
i2R 9,81 cd0— 9,81 9,81 (M# ,1/j) (co0— co) (170)
dt (167a)
Mj
Z rovnic (170) (167a) dostáváme jednoduchých úpravách
« s
j i2R 9,81 (a)0— co) dco 9,81 (co0— co) (171)
čili
p
A^áp 9,81 |f/;0ros s-j 9,81 {co0tv mdt) (172)
První člen výrazu (172) značí ztráty energie obvodu kotvy, způsobené
roztáčením setrvačných hmot, druhý člen značí ztráty obvodu kotvy,
způsobené zatěžovacím momentem. Liší-li cos jen málo co0, bude první
člen
Ztráty způsobené zatížením jsou
řP
A4pS= 9,81 (co6tp— caát)
o
Tyto ztráty vypočtou podle křivky f(ř) (obr.Vidíme tedy, ztráty energie obvodu kotvy derivačního
