V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Ztráty energie obvodu otvy při spouštění derivačního o
toru jsou dány rovnicí
řP
AAP= i2R (165)
o
Z rovnice elektrické rovnováhy při spouštění motoru podle schématu na
obr. 159 plyne
Ui i2R
čili
i2B Ui-— 9,81 Mco0— 9,81 (166)
kde výkon přiváděný sítě,
Ei elektromagnetický (vnitřní) výkon.
Spouští-li motor bez zatížení (Ms 0), bude
T dto Tdco _
M (167)
dí ’
Dosazením (166) (167) (165) dostáváme
<p
AAP= 9,81 (co0— J
dco
M
o
Pri rozběhu cox tOpoč cOg co^on j6
” kon
AAP= 9,81 (co0---0J) dco* (168)
“poč
Ve speciálním případě, kdy motor rozbíhá klidu (copoč rych
lost (7*1^011== (Oqi jc
AAV 9,81 [jj (i69)
čili
T 2
A^p [mkg*] (169a)
190
.Poněvadž ztráty vzniklé buzením činí obvykle jen nepatrné procento
celkových ztrát, můžeme zanedbat.
Ztráty energie obvodu kotvy při přechodných stavech mají podstatný
význam při volbě výkonu elektromotoru při určení velikosti přídavného
odporu
