V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
159 plyne
Ui i2R
čili
i2B Ui-— 9,81 Mco0— 9,81 (166)
kde výkon přiváděný sítě,
Ei elektromagnetický (vnitřní) výkon.
Spouští-li motor bez zatížení (Ms 0), bude
T dto Tdco _
M (167)
dí ’
Dosazením (166) (167) (165) dostáváme
<p
AAP= 9,81 (co0— J
dco
M
o
Pri rozběhu cox tOpoč cOg co^on j6
” kon
AAP= 9,81 (co0---0J) dco* (168)
“poč
Ve speciálním případě, kdy motor rozbíhá klidu (copoč rych
lost (7*1^011== (Oqi jc
AAV 9,81 [jj (i69)
čili
T 2
A^p [mkg*] (169a)
190
.Poněvadž ztráty vzniklé buzením činí obvykle jen nepatrné procento
celkových ztrát, můžeme zanedbat.
Ztráty energie obvodu otvy při spouštění derivačního o
toru jsou dány rovnicí
řP
AAP= i2R (165)
o
Z rovnice elektrické rovnováhy při spouštění motoru podle schématu na
obr.
Ztráty energie obvodu kotvy při přechodných stavech mají podstatný
význam při volbě výkonu elektromotoru při určení velikosti přídavného
odporu
