V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Energetika přechodných jevů stejnosměrného derivačního motoru
Výkon, který bere motor sítě, spotřebuje na
1. Napomáhá-li zatěžovací moment pohybu, budou po
reversaci ustálené otáčky motoru Ans vyšší než n0. Dobu
reversace lze určit podle rovnice (162). Zde
značí řpr dobu reversace při Jís=j=0.
Průběh proudu obvodu kotvy při reversaci určí stejným způsobem
jako předešlém odstavci. Výsledná rovnice zní
i (/„,* /,) ť/r« (162)
~U GqYv
kde jfpoč ------p absolutní hodnota proudu okamžiku přepnutí
z motorové oblasti opačný směr točení (reversaci),
R iža -J- celkový odpor obvodu kotvy.
Při reversaci bez zatížení je
i Ipoi&~i^M (163)
Poněvadž tomto případě n0,
bude
j 2Jp -*-k
a
i ke~t,Tu (164)
Na obr. hrazení vlastních ztrát motoru; připočítáme-li ztráty třením užiteč
nému výkonu, skládají ztráty motoru tepelných ztrát obvodu kotvy
Ap ztrát vzniklých buzením.
189
. vytvoření zásoby kinetické energie rotujících hmot elektrického po
honu, jejíž velikost dána zrychlujícím momentem
v -Maynn QDhi dn
dyn 975 375 975 "dT
3. 176 jsou závislosti f(í) při
Jlřs=j=0 (křivka (křivka 2). 175).
47.
Obr.Při reversaci reakčním zatěžovacím momentem motor rozběhne na
otáčky í&ust (obr. 176. překonávání zatížení
_ sn
975
2. Závislost f(í) při
reversaci derivačního motoru
