V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
hrazení vlastních ztrát motoru; připočítáme-li ztráty třením užiteč
nému výkonu, skládají ztráty motoru tepelných ztrát obvodu kotvy
Ap ztrát vzniklých buzením. vytvoření zásoby kinetické energie rotujících hmot elektrického po
honu, jejíž velikost dána zrychlujícím momentem
v -Maynn QDhi dn
dyn 975 375 975 "dT
3. 176. Dobu
reversace lze určit podle rovnice (162).
Průběh proudu obvodu kotvy při reversaci určí stejným způsobem
jako předešlém odstavci.
Při reversaci bez zatížení je
i Ipoi&~i^M (163)
Poněvadž tomto případě n0,
bude
j 2Jp -*-k
a
i ke~t,Tu (164)
Na obr. Výsledná rovnice zní
i (/„,* /,) ť/r« (162)
~U GqYv
kde jfpoč ------p absolutní hodnota proudu okamžiku přepnutí
z motorové oblasti opačný směr točení (reversaci),
R iža -J- celkový odpor obvodu kotvy.Při reversaci reakčním zatěžovacím momentem motor rozběhne na
otáčky í&ust (obr. 175).
189
.
Obr. Energetika přechodných jevů stejnosměrného derivačního motoru
Výkon, který bere motor sítě, spotřebuje na
1. překonávání zatížení
_ sn
975
2. Závislost f(í) při
reversaci derivačního motoru. 176 jsou závislosti f(í) při
Jlřs=j=0 (křivka (křivka 2). Zde
značí řpr dobu reversace při Jís=j=0. Napomáhá-li zatěžovací moment pohybu, budou po
reversaci ustálené otáčky motoru Ans vyšší než n0.
47
