V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
pri
=— 582 ot/min
I 26,1 A
Obr. 172. Vrceni ánspři dynamickém brzdění.
Máme vypočíst sestrojit
křivky přechodného stavu =
— f(t) <p(ť) pro derivační
motor, jehož štítkové hodnoty
jsou udány předešlém příkladě.
Zatěžovací proud 0,5 n=
= 26,1 A. Motor pře
vede stavu dynamického brz
dění při D0&= nvo6 =
= 2330 ot/min. 52,2
— 0,274 1,761 £2
Z charakteristiky dynamické
ho brzdění (obr. 171.Pro theoreticky •Prakticky lže předpoklá
dat, brzdění skončí dobu rM.
Ěešení.
rsLi
dění. Přídavný odpor, zařa
zený obvodu kotvy
c erípoč
■R* =
0,09 2330
%. Tak př. Budiž zde upozorněno to, že
časová konstanta dána hodnotou celkového odporu kotvového obvodu
motoru při dynamickém brz-
f
>
Obr. Charakteristiky f(ť) <p(í)
při dynamickém brzdění. při brzdění
až úplného zastavení, kdy
i doba brzdění
rM ln
^poč
(157)
P řík 16.
Dobu brzdění můžeme též
určit, vyjdem e-li rovnice
(152).
Elektromechanická časová kon
stanta
GD*R
rM
0,5
375 CgCjfá
2,035
375 0,09 0,089
= 0,336 s
Doba brzdění podle (157) (I1 po6 104,4 A)
h= ln
-^poč
= 0,336 I04’t ft+126,1 0,336 0,541 s
26,1
186
. 171) určí
An
