V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Přídavný odpor, zařa
zený obvodu kotvy
c erípoč
■R* =
0,09 2330
%.
Ěešení. 171. 172.
Dobu brzdění můžeme též
určit, vyjdem e-li rovnice
(152).
rsLi
dění.
Elektromechanická časová kon
stanta
GD*R
rM
0,5
375 CgCjfá
2,035
375 0,09 0,089
= 0,336 s
Doba brzdění podle (157) (I1 po6 104,4 A)
h= ln
-^poč
= 0,336 I04’t ft+126,1 0,336 0,541 s
26,1
186
.
Zatěžovací proud 0,5 n=
= 26,1 A. 52,2
— 0,274 1,761 £2
Z charakteristiky dynamické
ho brzdění (obr.
pri
=— 582 ot/min
I 26,1 A
Obr.
Máme vypočíst sestrojit
křivky přechodného stavu =
— f(t) <p(ť) pro derivační
motor, jehož štítkové hodnoty
jsou udány předešlém příkladě. Charakteristiky f(ť) <p(í)
při dynamickém brzdění.Pro theoreticky •Prakticky lže předpoklá
dat, brzdění skončí dobu rM. Tak př. Vrceni ánspři dynamickém brzdění. 171) určí
An. Budiž zde upozorněno to, že
časová konstanta dána hodnotou celkového odporu kotvového obvodu
motoru při dynamickém brz-
f
>
Obr. při brzdění
až úplného zastavení, kdy
i doba brzdění
rM ln
^poč
(157)
P řík 16. Motor pře
vede stavu dynamického brz
dění při D0&= nvo6 =
= 2330 ot/min