V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
l/k, měnily
by otáčky závislosti čase lineárně (obr.rovnice (134) plyne, při
t e~í/rM ns
t e~3— 0,95 ns
t .== rJf e~4= 0,02 0,98 ns
Poněvadž při otáčky pohonu liší ustálené hodnoty méně
než lze předpokládat, přechodný jev tomto okamžiku prakticky
ukončen. 161).
Závislost proudu obvodu kotvy čase při rozběhu motoru dána podle
(130) rovnicí
GD* dn
1 ~dt s
kde ----- zatezovaci proud.
CM
Určíme-li rovnice (132)
dn k
—— ---------e~f/rM
dí rM
a dosadíme-li hodnotu derivace rovnice pro proud, dostáváme
GD*k
e *:'m (136)
375 g.\[Tm
Pro počáteční podmínky při je
375 CmTm
-------- GTP—
Dosazením integrační konstanty (136) dostaneme
i Ivoi- tlTM (137)
176
. Vedeme-li tedy počát
kem tečnu křivce určíme-li její průsečík vodorovnou přímkou vé
nou bodem n0, znázorňuje úsečka n0a určitém měřítku hodnotu M-
Podobně vedeme-li tečnu křivce bude úsečka n0b rovnat rov-
I16Z -
Z toho vyplývá, elektromechanická časová konstanta nezávisí zatí
žení elektrického pohonu.
Kdyby motor rozbíhal konstantním momentem rovným
