V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
== rJf e~4= 0,02 0,98 ns
Poněvadž při otáčky pohonu liší ustálené hodnoty méně
než lze předpokládat, přechodný jev tomto okamžiku prakticky
ukončen. Vedeme-li tedy počát
kem tečnu křivce určíme-li její průsečík vodorovnou přímkou vé
nou bodem n0, znázorňuje úsečka n0a určitém měřítku hodnotu M-
Podobně vedeme-li tečnu křivce bude úsečka n0b rovnat rov-
I16Z -
Z toho vyplývá, elektromechanická časová konstanta nezávisí zatí
žení elektrického pohonu.
Závislost proudu obvodu kotvy čase při rozběhu motoru dána podle
(130) rovnicí
GD* dn
1 ~dt s
kde ----- zatezovaci proud.rovnice (134) plyne, při
t e~í/rM ns
t e~3— 0,95 ns
t .
Kdyby motor rozbíhal konstantním momentem rovným .\[Tm
Pro počáteční podmínky při je
375 CmTm
-------- GTP—
Dosazením integrační konstanty (136) dostaneme
i Ivoi- tlTM (137)
176
. 161).l/k, měnily
by otáčky závislosti čase lineárně (obr.
CM
Určíme-li rovnice (132)
dn k
—— ---------e~f/rM
dí rM
a dosadíme-li hodnotu derivace rovnice pro proud, dostáváme
GD*k
e *:'m (136)
375 g
