V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
pro motor hodnotami GD2 3,75 kg*m2, nn= 960 ot/min,
M mkg*, 1,4 doba rozběhu
<n=
3,75 960
375 (14 10)
2,4 s
Máme-li určit přesně dobu trvání přechodného jevu tehdy, kdy moment
motoru nelze pokládat stálý (na př. 155. Uvážíme-li totiž,
že přechodný jev ukončen tehdy,
nastane-li rovnost momentů =
= s), veličina stojící in
tegračním znaménkem nekonečnou
hodnotu. Při praktických výpočtech
proto zpravidla předpokládáme, perioda rozběhu neskončí při otáčkách
w2, nýbrž při otáčkách asi 0,95 n2, takže pak dostaneme konečnou dobu
rozběhu.
Má-li dynamický moment záporné znaménko, nastává zpomalování
pohonu.
Z rovnice (121) patrno, theo-
reticky doba přechodného jevu
rovná nekonečnu.Tak př.
Z poslední rovnice plyne, doba doběhu
= í
GD2 dra
375 -í
dnGD2
375 b
(124)
Klademe-li GD2 konst, konst konst, dostáváme pro tento
speciální případ
GD2 n„
k ™
168
.
— =
GD2 dn
37iT dí
Je zřejmé, pohon zpomaluje tehdy, je-li hnací moment motoru klad
ný je-li přitom jeho absolutní hodnota menší než moment odporu. Graf spouštěcího momentu
motoru. Při tom nutno uvá
žit, setrvačný moment vět
šiny pohonů konstantní hodnota,
kdežto hnací moment motoru mo
ment odporu při přechodných sta
vech obvykle konstantní nejsou. při spouštění asynchronního motoru
s kotvou nakrátko), musíme vyjít
z rovnice (121). Jak jsme výše ukázali, zní rovnice momentů pro tento případ
Obr
