V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Separací proměnných dostáváme
GD2 ™
t 375 *
Doba nutná změně rychlosti pohonu otáček dána rovnicí
n
í
n2
f GD2 ,
řl-2 375 5
»1
K řešení tohoto integrálu musíme znát závislost momentů motoru me
chanismu otáčkách. Nahradíme-li proměnlivou hodnotu momentu motoru
střední hodnotou ocMn, jak naznačeno obr. 155, dostáváme pro
dobu rozběhu klidu jmenovité otáčky nn, odpovídající danému mo
mentu odporu konst
GD2nn
375 (<xMn— s)
<p )
167
.bude
Pdyn Jíí(:)
dCO CO3 dJp
drn ^pCU ČĚT
p
Uvážíme-li, dynamický moment AyTl zní pohybová rovnice
pro uvažovaný případ
dco a)2 dJ„
dí da
čili
M (118)
j (119)
8 375 7200 ;
42. při přibližném výpočtu doby spouštění
motoru reostatem.
Určení doby přechodných jevů záleží integraci pohybové rovnice (98). Pro nejjednodušší případ konst, konst
a GD2 konst dostáváme
GD2(ra2— rij)
375 a)
(122)
Této rovnice lze použít př. Určení doby rozběhu doběhu pohonu
Jak již bylo uvedeno, výkonnost mechanismu podstatný vliv doba
trvání přechodných stavů pohonu, spouštění, brzdění, přechod jedné
rychlosti druhou pod
