V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
braickým rozdílem hnacího momentu motoru celkového momentu od
poru.
V pohybové rovnici musí být všechny momenty redukovány týž
článek soustavy.
Redukci momentu odporu jedné osy druhou lze provést zá
kladě energetické rovnováhy soustavy. Při praktických
výpočtech nutné redukovat (přepočíst) momenty hmoty různých prvků
soustavy libovolný prvek této soustavy. Nejčastěji moment odporu zrychlující moment redu
kují hřídel elektrického motoru. obecném pří
padě musí pohybová rovnice pohonu psát tvaru
Znaménka jednotlivých členů levé straně rovnice závisí, jak již bylo
řečeno, pracovním stavu motoru charakteru momentu odporu.
39.
Pohybová rovnice pohonu umožňuje určit při přechodných stavech
závislost momentu, proudu, otáček dráhy čase.
162
. Redukce momentů odporu setrvačných momentů
Motor obvykle pohání pracovní mechanismus přes soustavu převodů,
jejíž jednotlivé prvky pohybují různými rychlostmi.
Značí-li wdotáčky motoru, nmotáčky hřídele pracovního mechanismu, pak
podle rovnice rovnost výkonů dostáváme vztah
1
= aná
( 101)
Zde značí:
M moment odporu pracovního mechanismu,
M tentýž moment, redukovaný hřídel motoru,
k celkový převod. Při tom ztráty vložených převo
dech respektují zavedením účinnosti jednotlivých převodů rjv.
Z právě vyložených zásad znaménkách momentů vidíme, rovnice
(96), (97) (98) odpovídají práci motorové oblasti při reakcním momentu
odporu (čili při brzdném potenciálním momentu odporu)
