Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 159 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Patří sem momenty tření. Práce spotřebovaná na zvedání tedy dána výrazem A h{G1 G0) [kg*m] U čerpadel lze ztrátám třením přihlédnout zavedením fiktivní přídavné dopravní výšky h0. zdvíhacích zařízení. klade před znaménko ,,plus“ poněvadž těchto případech mo­ ment odporu napománá otáčení pohonu. Do druhé skupiny patří jednak momenty způsobené gravitační silou, jednak momenty při roztahování, stlačování zkracování pružných těles. Při spouštění břemene, rozkrucování, případě roztahování zpružin •atd. Tak př. Potenciální momen­ ty mohou být buď záporné, nebo kladné, podle toho, zda brzdí (zpomalují) pohyb pohonu nebo naopak, zda pohybu napomáhají. Ňěkdy můžeme určit práci tření, vycházíme-li statistických údajů, zjištěných experimentálně. Zobecněním předešlých úvah dostáváme, znaménko „minus“ před a značí brzdné působení momentu odporu, což odpovídá odporu při řezání, dále ztrátám třením, zvedání břemene, stlačování zpružiny pod. Do první skupiny patří momenty odporu při stlačování, řezání, roztaho­ vání nebo zkracování nepružných těles. Moment tření vždy opačný smysl než hnací moment pohonu. Při zrychlování (roztáčení) pohonu směřuje tento moment proti pohybu, kdežto při brzdění snaží naopak pohyb udržet. některých strojů užitečná práce koná při nepatrném zvětšení momentu srovnání momentem tření (na př. tiskařský stroj, kulový mlýn, jeřáb pohybující horizontálním směru pod). Práce tření, vznikající pracovním mechanismu, obvykle dána iičinností mechanických převodů pohonu. při zvedání břemene výšky lze počítat tak, jako síly tření zvětšo­ valy váhu břemene nějakou přídavnou hodnotu G0. Zrychlující (dynamický) moment nebo též moment setrvačných hmot (pravá část momentové rovnice) projevuje pouze přechodných stavech, kdy mění rychlost pohonu. Tyto momenty nazýváme potenciálními proto, souvisí změnou poten­ ciální energie jednotlivých článků elektrického pohonu. Proto právě nazývají reakční. Momenty odporu dělí dvě skupiny: a) reakční momenty, b) potenciální momenty. Všechny tyto momenty jsou brzdné, znamená, působí proti směru otáčení pohonu.Při vykonávání užitečné práce nastává buď deformace materiálu, nebo změna nahromaděné potenciální energie těles, jako př. Zrychlující moment určen velikosti znaménka alge- 11 Elektrické iptoflroiny 161 . toho plyne, před ¡symbolem pro potenciální moment odporu musí být vždy znaménko + nebo