V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Potenciální momen
ty mohou být buď záporné, nebo kladné, podle toho, zda brzdí (zpomalují)
pohyb pohonu nebo naopak, zda pohybu napomáhají.
při zvedání břemene výšky lze počítat tak, jako síly tření zvětšo
valy váhu břemene nějakou přídavnou hodnotu G0.
Zobecněním předešlých úvah dostáváme, znaménko „minus“ před a
značí brzdné působení momentu odporu, což odpovídá odporu při řezání,
dále ztrátám třením, zvedání břemene, stlačování zpružiny pod.
Zrychlující (dynamický) moment nebo též moment setrvačných hmot
(pravá část momentové rovnice) projevuje pouze přechodných stavech,
kdy mění rychlost pohonu. toho plyne, před
¡symbolem pro potenciální moment odporu musí být vždy znaménko +
nebo . Všechny
tyto momenty jsou brzdné, znamená, působí proti směru otáčení
pohonu. Tak př. Ňěkdy můžeme určit práci tření,
vycházíme-li statistických údajů, zjištěných experimentálně.Při vykonávání užitečné práce nastává buď deformace materiálu, nebo
změna nahromaděné potenciální energie těles, jako př.
Do druhé skupiny patří jednak momenty způsobené gravitační silou,
jednak momenty při roztahování, stlačování zkracování pružných těles. Zrychlující moment určen velikosti znaménka alge-
11 Elektrické iptoflroiny 161
. Patří sem momenty tření. tiskařský stroj, kulový
mlýn, jeřáb pohybující horizontálním směru pod).
Při spouštění břemene, rozkrucování, případě roztahování zpružin
•atd.
Práce tření, vznikající pracovním mechanismu, obvykle dána
iičinností mechanických převodů pohonu. Moment tření vždy opačný smysl než hnací moment
pohonu. zdvíhacích
zařízení. některých strojů užitečná práce koná při nepatrném zvětšení
momentu srovnání momentem tření (na př. Práce spotřebovaná
na zvedání tedy dána výrazem
A h{G1 G0) [kg*m]
U čerpadel lze ztrátám třením přihlédnout zavedením fiktivní přídavné
dopravní výšky h0. Proto právě nazývají reakční.
Do první skupiny patří momenty odporu při stlačování, řezání, roztaho
vání nebo zkracování nepružných těles.
Tyto momenty nazýváme potenciálními proto, souvisí změnou poten
ciální energie jednotlivých článků elektrického pohonu. klade před znaménko ,,plus“ poněvadž těchto případech mo
ment odporu napománá otáčení pohonu. Při zrychlování (roztáčení) pohonu směřuje
tento moment proti pohybu, kdežto při brzdění snaží naopak pohyb
udržet.
Momenty odporu dělí dvě skupiny:
a) reakční momenty,
b) potenciální momenty
