V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Všechny
tyto momenty jsou brzdné, znamená, působí proti směru otáčení
pohonu. Při zrychlování (roztáčení) pohonu směřuje
tento moment proti pohybu, kdežto při brzdění snaží naopak pohyb
udržet. některých strojů užitečná práce koná při nepatrném zvětšení
momentu srovnání momentem tření (na př. Potenciální momen
ty mohou být buď záporné, nebo kladné, podle toho, zda brzdí (zpomalují)
pohyb pohonu nebo naopak, zda pohybu napomáhají.
při zvedání břemene výšky lze počítat tak, jako síly tření zvětšo
valy váhu břemene nějakou přídavnou hodnotu G0. Tak př.
Zobecněním předešlých úvah dostáváme, znaménko „minus“ před a
značí brzdné působení momentu odporu, což odpovídá odporu při řezání,
dále ztrátám třením, zvedání břemene, stlačování zpružiny pod. Proto právě nazývají reakční. Zrychlující moment určen velikosti znaménka alge-
11 Elektrické iptoflroiny 161
.Při vykonávání užitečné práce nastává buď deformace materiálu, nebo
změna nahromaděné potenciální energie těles, jako př. klade před znaménko ,,plus“ poněvadž těchto případech mo
ment odporu napománá otáčení pohonu. Ňěkdy můžeme určit práci tření,
vycházíme-li statistických údajů, zjištěných experimentálně. Práce spotřebovaná
na zvedání tedy dána výrazem
A h{G1 G0) [kg*m]
U čerpadel lze ztrátám třením přihlédnout zavedením fiktivní přídavné
dopravní výšky h0.
Při spouštění břemene, rozkrucování, případě roztahování zpružin
•atd.
Do první skupiny patří momenty odporu při stlačování, řezání, roztaho
vání nebo zkracování nepružných těles.
Zrychlující (dynamický) moment nebo též moment setrvačných hmot
(pravá část momentové rovnice) projevuje pouze přechodných stavech,
kdy mění rychlost pohonu. tiskařský stroj, kulový
mlýn, jeřáb pohybující horizontálním směru pod). Patří sem momenty tření. zdvíhacích
zařízení. Moment tření vždy opačný smysl než hnací moment
pohonu.
Práce tření, vznikající pracovním mechanismu, obvykle dána
iičinností mechanických převodů pohonu.
Momenty odporu dělí dvě skupiny:
a) reakční momenty,
b) potenciální momenty.
Tyto momenty nazýváme potenciálními proto, souvisí změnou poten
ciální energie jednotlivých článků elektrického pohonu. toho plyne, před
¡symbolem pro potenciální moment odporu musí být vždy znaménko +
nebo .
Do druhé skupiny patří jednak momenty způsobené gravitační silou,
jednak momenty při roztahování, stlačování zkracování pružných těles
