V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Moment odporu hřídeli stroje se
skládá dvou složek, nichž jedna
odpovídá užitečné práci, druhá práci
tření.
Graf užitečné práce lze sestrojit buď základě analytického výpočtu,
nebo pokusně zjištěných hodnot. 151 jako příklad uveden graf
setrvačníkového děrovacího stroje. Převážnou většinou však setrvačný moment pohonu
konstantní.
Obr.
160
.Zavedeme-li rovnice (97) GD2 místo místo co, dostaneme výhod
nější tvar pro praktické výpočty
„ OD2 dn
M (98)
Veličinu
375 dí
GD2 (99)
nazýváme setrvačným momentem. obr.
Ctí
Dále probereme podrobněji význam
jednotlivých složek rovnice momentů. Graf práce setrvačníkové
ho děrovacího stroje.
Točivý moment vyvíjený motorem
při práci (t. při nastává zpomalování pohonu. Hodnoty setrvačných momentů
rotorů elektrických strojů udávají cenících. Užitečná práce práce vyko
návaná pracovním mechanismem, nut
ná provedení žádané technologické
operace. Vyšrafovaná část grafu odpovídá uži
tečné práci, nevyšrafovaná část odpovídá práci tření. hnací moment) pokládá
se kladný, má-li ten smysl, kterém
se pohání. při -r— nastává zrychlování pohonu,
a r
dTb
2.
d7b
3. 151.
U některých mechanismů setrvačný moment proměnný (na př.
Z rozboru rovnice (98) plyne, že
d%
1. kliko
vého mechanismu).
Zpomalování pohonu může ovšem nastat při záporném momentu motoru. je-li ——= pohon pracuje ustáleném stavu. Má-li smysl opačný, než je
smysl otáčení, pokládá záporný
(tento případ nastává při brzdění).
Jak jsme již uvedli, moment motoru záporný brzdné pracovní oblasti. zv
