V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Zavedeme-li rovnice (97) GD2 místo místo co, dostaneme výhod
nější tvar pro praktické výpočty
„ OD2 dn
M (98)
Veličinu
375 dí
GD2 (99)
nazýváme setrvačným momentem. Vyšrafovaná část grafu odpovídá uži
tečné práci, nevyšrafovaná část odpovídá práci tření.
Ctí
Dále probereme podrobněji význam
jednotlivých složek rovnice momentů. Hodnoty setrvačných momentů
rotorů elektrických strojů udávají cenících.
160
. Graf práce setrvačníkové
ho děrovacího stroje.
Graf užitečné práce lze sestrojit buď základě analytického výpočtu,
nebo pokusně zjištěných hodnot.
Moment odporu hřídeli stroje se
skládá dvou složek, nichž jedna
odpovídá užitečné práci, druhá práci
tření. zv. Užitečná práce práce vyko
návaná pracovním mechanismem, nut
ná provedení žádané technologické
operace. je-li ——= pohon pracuje ustáleném stavu.
Zpomalování pohonu může ovšem nastat při záporném momentu motoru.
Obr. při -r— nastává zrychlování pohonu,
a r
dTb
2. obr. Převážnou většinou však setrvačný moment pohonu
konstantní.
U některých mechanismů setrvačný moment proměnný (na př. 151.
d7b
3.
Jak jsme již uvedli, moment motoru záporný brzdné pracovní oblasti. 151 jako příklad uveden graf
setrvačníkového děrovacího stroje. kliko
vého mechanismu).
Točivý moment vyvíjený motorem
při práci (t. hnací moment) pokládá
se kladný, má-li ten smysl, kterém
se pohání.
Z rozboru rovnice (98) plyne, že
d%
1. Má-li smysl opačný, než je
smysl otáčení, pokládá záporný
(tento případ nastává při brzdění). při nastává zpomalování pohonu
