V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Graf práce setrvačníkové
ho děrovacího stroje. 151. při -r— nastává zrychlování pohonu,
a r
dTb
2.
160
. Má-li smysl opačný, než je
smysl otáčení, pokládá záporný
(tento případ nastává při brzdění).
Graf užitečné práce lze sestrojit buď základě analytického výpočtu,
nebo pokusně zjištěných hodnot. Užitečná práce práce vyko
návaná pracovním mechanismem, nut
ná provedení žádané technologické
operace. Převážnou většinou však setrvačný moment pohonu
konstantní.
Ctí
Dále probereme podrobněji význam
jednotlivých složek rovnice momentů. Hodnoty setrvačných momentů
rotorů elektrických strojů udávají cenících.
Zpomalování pohonu může ovšem nastat při záporném momentu motoru.
U některých mechanismů setrvačný moment proměnný (na př. zv. kliko
vého mechanismu).
Obr. při nastává zpomalování pohonu.
Jak jsme již uvedli, moment motoru záporný brzdné pracovní oblasti. obr. Vyšrafovaná část grafu odpovídá uži
tečné práci, nevyšrafovaná část odpovídá práci tření.
Z rozboru rovnice (98) plyne, že
d%
1. hnací moment) pokládá
se kladný, má-li ten smysl, kterém
se pohání.
Točivý moment vyvíjený motorem
při práci (t. 151 jako příklad uveden graf
setrvačníkového děrovacího stroje. je-li ——= pohon pracuje ustáleném stavu.
Moment odporu hřídeli stroje se
skládá dvou složek, nichž jedna
odpovídá užitečné práci, druhá práci
tření.Zavedeme-li rovnice (97) GD2 místo místo co, dostaneme výhod
nější tvar pro praktické výpočty
„ OD2 dn
M (98)
Veličinu
375 dí
GD2 (99)
nazýváme setrvačným momentem.
d7b
3
