V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
vidíme fotografii jedné starých
dílen transmisním pohonem. Výkon elektromotorů činil procentech
celkového instalovaného výkonu 1890 1927 dnes blíží
100 %.
zahájily bouřlivý rozvoj nových odvětví výroby elektroenergetiky a
elektrotechnického průmyslu.
Použití elektromotorů mělo zcela revoluční vliv konstrukci pohonů,
ba dokonce konstrukci samých pracovních mechanismů.
Jednotlivý pohon umožňuje pracovat při nejvýhodnějších rychlostech
a značně urychlit spouštění reversaci. Přesto však základy theorie elektrických pohonů
nutno klást již 1880, kdy byla vydána vynikající práce Lacinova. Celkový pohled dílnu transmisním pohonem.
Nepochybné hospodářské přednosti centralisované výroby elektrické
energie jednoduchost jejího rozvodu vedly tomu, elektromotor
postupně vytlačoval ostatní druhy motorů nakonec zaujal první místo ve
všech průmyslových odvětvích. obr.„Elektrický rozvod mechanické energie továrnách závodech“ Theorie
elektrických pohonů našem dnešním pojetí byla zpracována pozdějších
pracích sovětských vědců. projevilo
zejména opuštěním transmisního pohonu přechodem jednotlivému
(individuálnímu) mnohomotorovému pohonu. Každý, kdo viděl naše dnešní moderně zařízené závody,
Rnadno dovede porovnat, jak odlišné jsou pracovní podmínky dílně pře
plněné nesčetným množstvím poháněcích řemenů proti pracovním podmín-
18
.
Tyto práce, jakož četné vynálezy ruských zahraničních elektrotechniků
Obr. Kromě toho umožňuje snadnou
a bezpečnou obsluhu pohonu. dnešní době již Sovětském svazu takové
dílny nenajdeme
