V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Kladné činné složce
proudu odpovídá moment kladný, záporné složce moment záporný.
kde moment druhého pomocného stroje (VM2),
„ ,
M --------------- moment jednoho asynchronního stroje normálním
_fíL _j__ zapojení. Je-li skluzový výkon rotoru stroje VMj rovný P^s, dodává na
148
.stroj (VMj)
1 cos 2-- sin (92)
M ------------------- 2-------
Analysa výrazů (91) (92) ukazuje, momenty pomocných strojů nejsou
stejné (pro 180°), při čemž moment druhého stroje vždy kladný,
kdežto moment prvního stroje může být záporný.
Pomocný stroj VM2 (obr.
1 cos sin (91)
M ns----------------- -----------
Obr. 141. 141) vyvíjí kladný moment bere sítě výkon
Pj, něhož část (při zanedbání ztrát) ,s) přechází hřídel II,
druhá část formě skluzového výkonu dodává prvního pomocného
stroje.
s
Obdobně nalezneme vztah pro první pomocný .Předpokládáme-li, magnetický tok asynchronního stroje při uvažova
ném spojení pomocných strojů stejný jako při normálním chodu, mo
ment úměrný činné složce proudu, j. Schéma rozdělení výkonů jednotlivých pomocných strojů. patrno vektoro
vého diagramu obr. 140: činná složka proudu vzhledem vektoru
elektromotorické síly kladná, vzhledem fflt záporná
