V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Otáčky regulují změnou buzení stejnosměrného motoru. stejno
směrné straně konvertor spojen kotvou motoru DPT. Konvertor vtáhne
do synchronismu jeho otáčky odpovídají skluzovému kmitočtu. vět
ších výkonů lze místo konver
toru použít motorgenerátoru. Soustrojí
se skládá čtyř strojů: asyn
chronního regulovaného moto
ru AD, stejnosměrného moto
ru DPT, spojeného mechanic
ky pomocným asynchronním
strojem YAM, jednokotvo-
vého měniče OP, jenž přemě
ňuje skluzovou energii motoru
AD stejnosměrnou.
Jedno možných schémat
regulace otáček při stálém mo
mentu obr. Zvětší-li se
budicí proud, tedy elektromotorická síla motoru DPT, klesne proud
Obr. 134. Jce& (n0— E»m
kde« jsou otáčky rotoru,
-^r«d přídavné napětí, zaváděné rotorového obvodu. 134.
(87)
V rovnici (87) jsou všechny
hodnoty kromě Evíid kon
stantní. Zásadní schema kaskády kon
stantním momentem. Jakmile jeho otáčky dosáh
nou téměř synchronních otáček, spojí jeho kroužky kroužky konvertoru,
jehož budicí vinutí napájí stejnosměrným proudem.
142
. toho plyne, jsou-li
E Evfía zapojeny souhlasně,
musí otáčky asynchron
ního motoru zvýšit naopak,
při vstřícném spojení musí
otáčky klesnout.
Asynchronní motor spouští spouštěčem Rv. kaskádním spojení je
dána vzorcem
.proud však závisí též elektromotorické síle rotoru celkové roto
rové impedanci z2
E ,
T 2-
Předpokládáme-li, stálá, nezávisí rotorovém kmitočtu
musí být elektromotorická síla rotoru rovněž stálá
